Finparáda Vám pomůže vybrat ten nejvhodnější finanční produkt
Bankovní účtySpořenípenzePůjčkyPojištěníInvesticeSpočtěte sibanky ...

Doplňkové penzijní spoření - FinSeriál díl 12

10.5.2023  |  Tomáš Smetana | foto: Finparáda.cz
  


Obrázek: FinSeriálPřinášíme vám pravidelný Finparáda FinSeriál, kde se v připravené sérii článků dozvíte o aktuálních tématech z oblasti financí, investic a nemovitostí. Ve dvanáctém díle s názvem „Doplňkové penzijní spoření“ se dozvíte informace o tom, co je to DPS, jak funguje a jaké můžete získat zvýhodnění.


Jednotlivé díly FinSeriálu:

Díl 1 - Co je to inflace a její druhy  |  Díl 2 - Zhodnocení úspor  |  Díl 3 - Co jsou úrokové sazby  |  Díl 4 - Termínované vklady  |  Díl 5 - Spořicí účty  |  Díl 6 - Investiční zlato  |  Díl 7 - Investiční stříbro  |  Díl 8 - Dluhopisy  |  Díl 9 - Státní dluhopisy   |  Díl 10 - Podílové fondy  |  Díl 11 - ETF  |  Díl 13 - Stavební spoření

Doplňkové penzijní spoření je spořicí produkt, díky kterému si můžete efektivně zhodnocovat peníze. Jedná se o nástupce penzijního připojištění, které od 1.12.2012 již není nabízené. Podobně jako u penzijního připojištění má účastník spoření nárok na státní příspěvek, daňové výhody a příspěvek od zaměstnavatele.

Účastníkem doplňkového penzijního spoření může být kterákoli fyzická osoba, která má trvalý pobyt na území České republiky. Účastník může po dobu spoření změnit penzijní společnost u které spoří a zároveň může přejít na doplňkové penzijní spoření, i když má z minulosti uzavřenou smlouvu penzijního připojištění (transformovaný fond).

Přehled penzijního spoření na Finparádě najdete zde

Jak doplňkové penzijní spoření funguje?



U doplňkového penzijního spoření si účastník zasílá pravidelný příspěvek na svůj osobní penzijní účet. Na výběr má ze tří investičních strategií - konzervativní, vyvážené a dynamické. K vlastnímu příspěvku získá při splnění podmínek podporu od státu a případně i příspěvek zaměstnavatele.

Sumu, kterou si bude spořit, si účastník určuje sám. Nejnižší částka spoření je 100 Kč měsíčně, maximální výše spoření není určena. V průběhu trvání smlouvy je možné vkládat i mimořádné jednorázové vklady. Výši spoření v průběhu smlouvy může účastník kdykoliv změnit – snížit nebo zvýšit, ať již trvale nebo jen na určité období. V případě potřeby může spoření přerušit nebo v krajním případě svou smlouvu i předčasně ukončit.

Žebříček s nejlepšími podílovými fondy podle odborníků - zde
Porovnání podílových fondů. Který je nejvýnosnější, jaké si účtují poplatky? - zde


Státní příspěvky



Nárok na státní příspěvek má účastník při měsíčním příspěvku minimálně 300 Kč. Výše státního příspěvku se odvíjí od výše měsíční částky účastníka – maximální výše státního příspěvku dosáhne účastník při spoření 1 000 Kč měsíčně a více. O státní příspěvek nelze žádat na příspěvky zaměstnavatele, pouze na příspěvky placené účastníkem.

Vládní koalice se v letošním roce (2023) dohodla, na úpravě státních příspěvků u penzijního spoření. Změna se bude týkat výše měsíčních úložek, při kterých vzniká na příspěvek nárok. Spodní hranice by se měla zvýšit z 300 Kč na 500 Kč. Posunout by se měla i horní hranice úložky ze současných 1 000 Kč na 1 700 Kč. Nejvyšší příspěvek by se tak zvýšil z 230 Kč na 340 Kč.

Měsíční příspěvek účastníka Aktuální statní příspěvek Nový státní přispěvěk
300 Kč 90 Kč 0 Kč
400 Kč 110 Kč 0 Kč
500 Kč 130 Kč 100 Kč
600 Kč 150 Kč 120 Kč
700 Kč 170 Kč 140 Kč
800 Kč 190 Kč 160 Kč
900 Kč 210 Kč 180 Kč
1 000 Kč 230 Kč 200 Kč
1 100 Kč 230 Kč 220 Kč
1 200 Kč 230 Kč 240 Kč
1 300 Kč 230 Kč 260 Kč
1 400 Kč 230 Kč 280 Kč
1 500 Kč 230 Kč 300 Kč
1 600 Kč 230 Kč 320 Kč
1 700 Kč 230 Kč 340 Kč
Zdroj: Návrh ministerstva financí

Daňové zvýhodnění



Účastník může každý rok část příspěvků, která přesáhne 12 000 korun, uplatnit jako odpočet od základu daně. Ročně tak lze odečíst od základu daně až 24 000 korun (posuzuje se za jednotlivé měsíce zvlášť).

Příspěvky zaměstnavatele v jakékoliv výši jsou pro zaměstnavatele daňově uznatelným nákladem. Příspěvky zaměstnavatele do výše 50 000 korun jsou osvobozeny od placení zdravotního i sociálního pojištění.

Měsíční příspěvek účastníka Roční příspěvek účastníka Roční snížení základu daně
100 Kč 1 200 Kč
0 Kč
300 Kč 3 600 Kč 0 Kč
1 000 Kč 12 000 Kč 0 Kč
1 500 Kč 18 000 Kč 6 000 Kč
2 000 Kč 24 000 Kč 12 000 Kč
2 500 Kč 30 000 Kč 18 000 Kč
3 000 Kč 36 000 Kč 24 000 Kč


Příklad:

Při pravidelném měsíčním spoření 3000 Kč, tedy 36 000 Kč ročně, získáte na prvních 12 000 Kč příspěvek od státu 2760 Kč a na dalších 24 000 Kč státní zvýhodnění v podobě daňové úlevy. Při základní 15% sazbě daně z příjmu tak ušetříte 3600 Kč.

Ukončení spoření a výplata úspor



Účastník si může nechat vyplatit naspořené prostředky najednou formou odbytného a jednorázového vyrovnání, nebo si úspory nechat vyplácet postupně formou pravidelně vyplácené penze. V druhém případě se vyhne patnáctiprocentní dani z příjmů, kterou by jinak z výnosu zaplatil. Stejně jako u penzijního připojištění může naspořené prostředky bez ztráty vybrat nejdříve v 60 letech.

Peníze je však možné vybrat už po dvou letech od uzavření doplňkového penzijního spoření. Účastník ale přijde o státní příspěvek, bude muset zpětně doplatit daňové odpočty a příspěvek zaměstnavatele a výnos se zdaní patnáctiprocentní daní z příjmů.

Odbytné

Při předčasném ukončení smlouvy lze vyplatit pouze odbytné, a to v případě zániku smlouvy po nejméně 24 měsících spoření. Částku odbytného, která bude vyplacena, tvoří prostředky klienta ke dni zániku smlouvy po odečtení poskytnutých záloh státních příspěvků v původní výši. Pokud účastník v průběhu trvání smlouvy využil možnost snížit daňový základ pro výpočet daně z příjmu, musí tyto prostředky tzv. dodanit. Naopak pokud pobíral příspěvky zaměstnavatele, má po zdanění nárok na jejich vyplacení.

Jednorázové vyrovnání

Účastníkovi je vyplacena najednou celá požadovaná částka. Podmínkou výplaty jednorázového vyrovnání je dosažení věku 60 let a zároveň dosažení nejméně 60 měsíců spoření. Při jednorázovém vyrovnání jsou účastníkovi vyplaceny všechny státní příspěvky, bonusy a případné příspěvky zaměstnavatele. Jediné, co v tomto případě bude podléhat 15% dani, jsou příspěvky zaměstnavatele.

Starobní penze vyplácená penzijní společností

Podmínkou výplaty naspořené částky je dosažení věku, který je o 5 let nižší, než je věk potřebný pro vznik nároku na státní starobní důchod z I. pilíře a zároveň si účastník musí spořit nejméně 60 měsíců. Penzi lze sjednat a vyplácet ve splátkách v určené výši až do vyčerpání prostředků účastníka, nebo v určeném počtu splátek až do vyčerpání prostředků účastníka, a to tak, aby předpokládaná výplata trvala nejméně 3 roky.




      
  


Související články:
Jaký byl vývoj zlata za měsíc květen?

Přehled dluhopisů na Finparádě za měsíc květen

Žebříček podílových fondů na Finparádě za měsíc květen

ČSOB vydala emisi vlastních Zelených dluhopisů určených retailovým investorům

Splatit předčasně úvěr nebo tvořit rezervu?



všechny články
Dále v rubrice

Přehled dluhopisů na Finparádě za měsíc květen

Obrázek: Ilustrace robo advisor Dluhopis, nebo také obligace či bond, je druh cenného papíru, který je pro investory jednou z možností zhodnocení peněz a pro vydavatele možností, jak si výhodně zajistit dlouhodobější zdroj financování. Na Finparádě se zaměřujeme na dluhopisy...

Žebříček podílových fondů na Finparádě za měsíc květen

Obrázek: Nejlepší produkt roku Podílový fond je soubor majetku (například akcií a dluhopisů), který je obhospodařován investiční společností. Jde o tzv. kolektivní způsob investování. Na Finparádě se zaměřujeme na podílové fondy z nabídky tuzemských pojišťoven a bank...

ČSOB vydala emisi vlastních Zelených dluhopisů určených retailovým investorům

Obrázek: Píšící ruka V souladu se svou dlouhodobou strategií udržitelného podnikání a environmentální politiky ČSOB jako první finanční instituce vydala na tuzemském trhu vlastní Zelené dluhopisy. Tyto Zelené dluhopisy jsou emitovány v objemu jedné miliardy korun...

Splatit předčasně úvěr nebo tvořit rezervu?

Obrázek: Prasátko Mnoho domácností si vzalo hypoteční či spotřebitelský úvěr v době, kdy se úrokové sazby pohybovaly kolem 2 až 3 % u hypoték a 5 % u úvěrů spotřebitelských. Dnešní optikou můžeme říct, že to byly peníze takřka zadarmo. Kvůli inflaci se ale základní úroková sazba dostala...

všechny články v rubrice









   


Bankovní účtySpořeníPenzePůjčkyPojištěníInvesticeSpočtěte siBanky, pojišťovny, ...DomůO FinparáděTiskRedakceNapište nám  


Finparáda - finance na dlani   Všechna práva vyhrazena
Scott & Rose, s.r.o., U Chaloupek 410/5, 182 00 Praha 8, IČ: 26148374, DIČ: CZ26148374, Email: redakce@finparada.cz