Co jsou úrokové sazby - FinSeriál díl 3
| 28.12.2022 | Tomáš Smetana | foto: Finparáda.cz | |
 Přinášíme Vám nový Finparáda FinSeriál, kde se v připravené sérii článků dozvíte o aktuálních tématech z oblasti financí, investic a nemovitostí. Ve třetím díle s názvem „Co jsou úrokové sazby“ se dozvíte informace o tom, co jsou úrokové sazby, jaké jsou její typy a jak se sazby úročí.
Úroková sazba se vyjadřuje v procentech a jedná se o částku, která zvyšuje objem půjčených či vložených peněz. Úroková sazba určuje, kolik z jistiny musí dlužník za předem stanovenou dobu věřiteli (finanční instituci) za půjčku či úvěr navíc zaplatit. Jedná se ale i o částku, kterou získáme nad rámec vložené částky, pokud své peníze uložíme na spořicím účtu či termínovaném vkladu.
Ve většině případů se jedná o fixní úrokovou sazbu, ale můžeme se setkat i s úrokovou sazbou pohyblivou (float). Finanční instituce tedy může v průběhu úvěru procento sazby měnit, snižovat či zvyšovat. Tento údaj je udáván ke konci určeného období, většinou ke konci kalendářního roku, avšak pouze po dobu splácení úvěru. Nejdůležitějším ukazatelem u všech úvěrů pro spotřebitele je však RPSN (roční procentuální sazba nákladů), které obsahuje poplatky (poplatek za vyřízení úvěru, poplatek za vedení úvěrového účtu…) a náklady, které zaplatí dlužník poskytovateli úvěru nad rámec splátky navíc.
Aktuální nabídka půjček:
Nejlepší nabídka hypotečních úvěrů u vybraných bank na českém trhu v prosinci 2022 nabízí průměrnou úrokovou sazbu 5,92 %.
Modelová situace: nově sjednaný (nerefinancovaný) účelový hypoteční úvěr (koupě nemovitosti) ve výši 3 mil. Kč, při minimální úrokové sazbě do 80 % LTV s fixací na 5 let a splatností 30 let. Při těchto podmínkách by průměrná měsíční splátka s úrokovou sazbou 5,92 % vyšla na necelých 18 tisíc Kč.
U nejlepších spotřebitelských úvěrů u vybraných bank na českém trhu se průměrná sazba pohybuje okolo 7 %.
Modelová situace: nově sjednaný (nerefinancovaný, nekonsolidovaný) neúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 200 000 Kč, při minimální úrokové sazbě a splatností 60 měsíců. Za těchto podmínek při sazbě 7 % by průměrná měsíční splátka byla necelé 4 tis. Kč.
|
Aktuální přehled z nabídky úvěrů, půjček a hypoték
Typy úrokových sazeb
Z ekonomického hlediska rozlišujeme úrokové sazby na:
• Nominální úrokové sazby
• Reálné úrokové sazby
Nominální úrokové sazby jsou sazby, které jsou uváděné ve smlouvách. Podle této sazby se počítají úroky.
Reálné úrokové sazby ukazují, jak se změní kupní síla vložených nebo půjčených peněz. Získáme je tak, že nominální úrokové sazby snížíme o oslabení reálné hodnoty (kupní síly) půjčované nebo vkládané peněžní částky během období, na které je půjčována či vkládána. Od nominální úrokové sazby tedy odečteme míru inflace. Pokud jsou nominální úrokové sazby nízké a inflace vyšší, mohou být reálné úrokové sazby záporné. Tento výsledek je výhodný především pro dlužníky, protože jim klesá reálná hodnota dluhu. Pro věřitele už je tato situace nevýhodná, jelikož jim klesá reálná hodnota půjčených peněz.
Kalkulačka efektivní úrokové sazby
V ČR základní úrokové sazby stanovuje Česká národní banka. Ovlivňuje tak vývoj úrokových sazeb v ekonomice. Od základní úrokové sazby se totiž odvíjí komerční úrokové sazby, které banky poskytují občanům a firmám. Na základě těchto sazeb stanovují jednotlivé banky např. hypoteční úrok nebo úroky k půjčkám. Výše základní úrokové sazby ovlivňuje také kurz koruny vůči cizím měnám.
Úrokových sazeb stanovuje ČNB hned několik:
• Lombardní sazba
• Diskontní sazba
• Repo sazba
Lombardní sazba je procentuální sazba, která stanovuje, za kolik si mohou půjčit komerční banky u ČNB. Pokud si od ČNB půjčuje některá z komerčních (obchodních) bank, tak oproti zástavě cenných papírů. Banky si za tuto sazbu půjčují jen tehdy, když si už nemohou půjčit na mezibankovním trhu. Lombardní sazba je zároveň jedním z nástrojů ČNB, jehož prostřednictvím může regulovat množství peněz v ekonomice.
Diskontní sazba je úroková sazba, za kterou si mohou komerční banky uložit své peníze u ČNB. Obvykle je to kladná úroková míra. V praxi je tato situace podobná, jako když si člověk posílá své peníze na spořící účet, tak i komerční (obchodní) banka může poslat své “přebytečné“ peníze na “spořící účet“ u ČNB. Penězům uloženým u ČNB se říká depozita a jsou úročeny právě diskontní sazbou. I tato sazba je nástrojem, kterým lze regulovat množství peněz v ekonomice.
Repo sazba je úroková sazba stanovená ČNB, která se využívá při finančních operacích na volném trhu. Využívá se jako maximální sazba úroku v situaci, kdy komerční (obchodní banky) vrací půjčené peníze zpět ČNB. Tímto instrumentem (repo operací) ČNB stahuje část peněz (obvykle přebytečných) z oběhu. Repo sazba funguje ve dvoutýdenních cyklech. Období repo operací trvá 14 dní, poté ČNB stanovuje novou repo sazbu, kterou následně uveřejní na svých stránkách. S repo sazbou jsou svázány výše zmíněné úrokové sazby (lombardní a diskontní) a stejně jako předešlé dvě sazby i pomocí této sazby ČNB reguluje množství peněz v ekonomice.
Dalším typem úrokové sazby je pražská mezibankovní úroková sazba neboli PRIBOR. Je to sazba, za kterou si mezi sebou banky půjčují. Zároveň je bankami často používán jako referenční sazba i vůči bankovním klientům. PRIBOR je ukazatel, který obvykle naznačuje, jakým směrem se v nejbližší době vydají úroky na bankovních vkladech. Při náhlém růstu úroků PRIBOR se dá později očekávat růst úroků i na termínovaných účtech. Při významném poklesu sazeb PRIBOR je naopak pravděpodobné, že úroky klesnou jak u vkladů, tak i u úvěrů či leasingů.
Jak už bylo zmíněno na začátku, u úvěru se rozlišují úrokové sazby, které mohou být – fixované či variabilní. Fixní úroková sazba je pevně stanovená na určité období (měsíc, rok, 10 let…). Naopak variabilní úroková sazba se může měnit každý den, jelikož vychází z aktuálních podmínek na trhu a ze sazby PRIBOR.
Úročení
Úročení je způsob výpočtu úroku. Nejčastěji jej rozdělujeme na jednoduché a složené úročení.
Jednoduché úročení vkladu znamená, že se vklad o získaný úrok zhodnotí pouze jednou. K původnímu vkladu se úrok připíše až na konci smluveného období. Když sjednáte např. tříletý termínovaný vklad, úrok je připsán až za 3 roky. Jednoduché úročení je tedy méně výhodné pro klienta, který si ukládá peníze u banky. Jednoduché úročení se vyskytuje např. u dluhopisů (pravidelně vyplácený kupon), nebo u některých termínovaných vkladů.
Složené úročení je metoda, kdy se úroky za první období přičtou k původnímu vkladu. To má za následek, že se ve druhém období zhodnocuje vyšší jistina vkladu. Klient banky tedy získává složený úrok, nebo-li úroky z úroků. Se složeným úročením se můžeme setkat u spořících účtů, u některých termínovaných vkladů, ale i u stavebního spoření. Složené úročení vkladu je tedy pro klienta mnohem výhodnější než jednoduché úročení.
Aktuální nabídka spoření a vkladů:
Nejlepší spořicí účty na trhu nabízejí v prosinci 2022 průměrnou úrokovou sazbu 5,89 %. Pokud byste se rozhodli vložit 200 tis. Kč na spořicí účet s úrokovou sazbou 5,89 %, za rok byste měli naspořeno 210 tis. Kč.
U ročních termínovaných vkladů je úroková sazba oproti spořícím účtům aktuálně o trochu vyšší - 6,42 %. Pokud byste vybrali tento produkt, za rok byste naspořili 211 tisíc Kč. U dlouhodobějších termínovaných vkladů je průměrná úroková sazba poněkud nižší – 4,25 %. U dvouletého termínovaného vkladu s úrokem 4,25 % a vloženou částkou 200 tis. Kč, byste se na konci spoření dostali na částku necelých 215 tis. Kč. |
Aktuální přehled nabídek spořících účtů, termínovaných vkladů a stavebního spoření
Faktory ovlivňující úrokovou míru
Výše úrokové míry neboli úroková sazby není ovlivněna pouze dobou splatnosti. Ovlivňuje jí hned několik faktorů. Prvním z nich je inflace, přesněji očekávaná inflace. Kdykoliv věřitel předpokládá, že klesne nějakou měrou kupní síla peněz v uvažovaném období, bude žádat od dlužníka vyšší sumu, aby tuto ztrátu nahradil. Dalším faktorem je rizikovost půjčky (riziková prémie), čím vyšší je riziko nesplacení úvěru, tím více bude věřitel od dlužníka vyžadovat jako kompenzaci. Posledními faktory, které ovlivňují úrokovou míru je účel a typ úvěru nebo kurzové riziko, v případě poskytování úvěru zahraničnímu subjektu.
Související články:
všechny články | | Dále v rubrice
všechny články v rubrice
|