Český finanční sektor by obstál i ve vleklé depresi. Rizikovost záložen hraje okrajovou roli
 Česká
národní banka předložila veřejnosti v pořadí
devátou Zprávu o finanční stabilitě.
Obecným cílem těchto pravidelně
zveřejňovaných zpráv je analýza a
identifikace rizik pro finanční stabilitu České republiky.
V letošním roce se Zpráva zaměřuje zejména
na rizika, která mohou vznikat v souvislosti s možným
pokračováním recese a napjatou situací v
zemích eurozóny.
Proběhlo testování pro případ nečekaně nepříznivého vývoje
Nedílnou součástí zprávy jsou
zátěžové testy klíčových segmentů
finančního sektoru, tj. bank, pojišťoven a
penzijních fondů, a zátěžový test
domácností. Odolnost finančního sektoru je
testována na základě alternativního
zátěžového scénáře s názvem
Vleklá deprese. Uvedený zátěžový
scénář je porovnán se základním
scénářem, který vychází z
oficiální květnové prognózy ČNB.
Zejména kvůli nejistému vývoji v eurozóně nemůžeme za krizí stále udělat tečku
Extrémní napětí na finančních trzích
z konce roku 2011 utlumila kombinace opatření ECB
zaměřená na masivní dodávání
dlouhodobé likvidity bankám. V létě 2012 byla
finanční stabilita eurozóny ale znovu ohrožena
prudkým zvýšením požadovaných
výnosů ze státních dluhopisů Španělska a
Itálie. Zklidnění přinesla opět až ECB
prostřednictvím příslibu svého prezidenta udělat
cokoli pro udržení eura a připravenosti provádět
stabilizační intervence na trhu státních
dluhopisů, bude-li to k dosažení tohoto cíle
nezbytné.
Stabilita na finančních trzích je bohužel křehká, rizika zůstávají vysoká
Přestože na finančních trzích došlo ke stabilizaci
a obnovila se likvidita i na trzích rizikovějších
aktiv, vyhlídky reálné ekonomické aktivity
se naopak dále zhoršily. Situace proto
zůstává značně napjatá, existující
stabilita je velmi křehká a nelze vyloučit návrat
silného napětí v důsledku vzájemné
interakce mezi riziky v bankovních bilancích,
klesající ekonomickou aktivitou a svrchovaným
rizikem.
Rizika pro finanční stabilitu v eurozóně
zůstávají vysoká. Český finanční
sektor zůstal i v roce 2012 proti vnějším rizikům vysoce
odolný a v některých parametrech posílil svou
robustnost. Návrat domácí ekonomiky do recese a
výše uvedený vývoj v eurozóně
přináší řadu rizik pro budoucí
udržení finanční stability i v ČR.
Jaký je rizikový scénář pro českou ekonomiku?
Hlavním rizikovým scénářem pro českou
ekonomiku v následujících dvou letech
zůstává výraznější propad
ekonomické aktivity. Nepříznivé vyhlídky
příjmové situace podniků i domácností
související nejen s poklesem vnější
poptávky, ale i se slabou domácí poptávkou,
vytvářejí potenciál pro
zvýšení úvěrového rizika. Toto
riziko lze prozatím označit za krátkodobé až
střednědobé. Nelze však vyloučit ani
scénář, že evropská ekonomika bude vystavena
dlouhodobější stagnaci hospodářského růstu.
V některých zemích toto riziko vzniká v důsledku
makroekonomických nerovnováh a poruch ve finančním
systému, které mají své kořeny v
předkrizových časech. V jiných ekonomikách, včetně
české, převažují nepřímé dopady
slabého růstu u obchodních partnerů a
strukturální překážky, které
brání vnitřní dynamizaci ekonomické
aktivity. Toto riziko posilují také některé
evropské regulatorní iniciativy i určité prvky
projektu bankovní unie.
Výkonnost a finanční pozice podnikového sektoru se zhoršila
Snížení ekonomické aktivity se negativně
promítlo ve výkonnosti podnikového sektoru,
především pak v poklesu marží a ve
zhoršení ziskovosti. Platí to nejen v sektorech
stavebnictví a služeb, které byly pod tlakem
zhoršených finančních podmínek už v
předchozích letech, ale nepříznivé signály
se začínají objevovat i v odvětvích, která
doposud rostla, a to včetně zpracovatelského průmyslu. Rizikovou
se zde jeví především vysoká citlivost
ekonomiky na poptávku v automobilovém průmyslu,
která je silně ovlivňována hospodářským
cyklem v EU.
Zadluženost podnikového sektoru se jeví jako udržitelná
Úvěrové riziko podniků se v roce 2012 sice
vyvíjelo poměrně příznivě, když došlo k
dalšímu poklesu podílu úvěrů v selhání, některé
předstihové ukazatele však signalizují
obnovení jeho nárůstu a lze vysledovat i
mírné indikace odkládání
přiznání tohoto rizika. Celková zadluženost
podnikového sektoru je ale v čase stabilní a také
díky sníženým úrokovým
nákladům se jeví jako udržitelná.
Nízkopříjmové domácnosti se staly velmi zranitelnými
Sektor domácností se v roce 2012 potýkal
především se zhoršenou situací na trhu
práce, kde došlo jednak k nárůstu míry
nezaměstnanosti a poklesu počtu volných pracovních
míst, jednak k poklesu reálných mezd. Podíl
úvěrů v selhání poskytnutých
domácnostem se i díky poklesu úrokových
sazeb stabilizoval.
Výjimkou je segment spotřebitelských
úvěrů. Dopady do celkového úvěrového rizika
jsou však omezeny poměrně nízkým a dále se
snižujícím podílem těchto úvěrů na
celkovém objemu úvěrů.
Pro další
vývoj úvěrového rizika sektoru
domácností bude podstatná finanční situace
mladých domácností v Praze, Brně a okolí,
které mají největší objem úvěrů.
Zátěžové testy sektoru domácností
indikují citelně vyšší zranitelnost
nízkopříjmových domácností a
rostoucí míru jejich předlužení ve všech
testovaných scénářích.
Pokračoval pokles cen nemovitostí a počtu nemovitostních transakcí
Ceny rezidenčních nemovitostí pokračovaly i v roce 2012 v
sestupném trendu minulých let, přičemž jejich poklesy
byly v souladu s vývojem reálné ekonomiky. Pokles
cen byl doprovázen snížením počtu a objemu
nemovitostních transakcí. Zlepšení
nenastalo ani v sektoru komerčních nemovitostí. Souběžně
docházelo ke zlepšování ukazatelů
udržitelnosti cen rezidenčních nemovitostí, což spolu s
dalšími odhady indikuje, že se ceny s největší
pravděpodobností pohybují blízko svých
fundamentálních hodnot.
V rámci trendu poklesu
aktivity na českém trhu nemovitostí je nicméně
zřejmý diferencovaný vývoj cen i počtu
transakcí podle různých regionů, kdy v Praze
klesají mírněji než ve zbytku ČR, nebo dokonce
mírně rostou.
Vývoj ve finančním sektoru byl pozitivní i přes nepříznivý ekonomický vývoj
Vývoj v roce 2012 byl z pohledu českého finančního
sektoru pozitivní, nicméně vlivem poklesu
ekonomické aktivity se snížil meziroční růst jeho
bilanční sumy. V bankovním sektoru došlo ke
zvýšení kapitálové přiměřenosti,
ziskovosti a k nárůstu objemu klientských depozit
domácností, přičemž jejich největší
absolutní přírůstky zaznamenal segment malých bank
vzhledem k průměrně vyšším úrokovým
sazbám, které tyto banky nabízely.
Z pohledu
vzájemné provázanosti českých bank a jejich
mateřských skupin byl vývoj v posledním
období spíše příznivý a
celkové expozice domácích bank na jejich
mateřské skupiny poklesly, k čemuž přispěla i změna
regulatorních limitů stanovených ČNB.
Růst aktiv zaznamenaly téměř všechny segmenty finančního trhu
Zvýšení počtu klientů spojené s
významným růstem bilanční sumy zaznamenal rovněž
segment družstevních záložen, a to navzdory svému
rizikovějšímu profilu. U stavebních spořitelen
pokračoval pokles tržního podílu v oblasti úvěrů
na bydlení, který je v rozhodující
míře způsoben vyšší cenovou
konkurenceschopností úvěrů na bydlení
poskytovaných bankami. Pojišťovny vykazují
nadále solidní kapitálovou vybavenost a ziskovost,
sektor penzijních fondů je ovlivněn změnami v návaznosti
na důchodovou reformu, nicméně je i nadále vysoce
stabilní. Fondy kolektivního investování
přešly v roce 2012 po předešlých
ztrátách do kladných zisků, naproti tomu nebankovní zprostředkovatelé
financování aktiv zaznamenali mírný pokles
poskytnutých úvěrů, ale i mírné
snížení úvěrového rizika.
Úvěrová rizika v záložnách se zvyšují
I přes relativní meziroční zlepšení
některých agregátních ukazatelů rizikovosti či
míry krytí úvěrů v selhání
družstevních záložen se vývoj těchto ukazatelů v
prvním čtvrtletí roku 2013 podstatně zhoršil.
Rizikem pro družstevní záložny je zejména
udržování relativně vysokých
úrokových sazeb na vkladech v současném
období nízkých sazeb, což vytváří
podnět poskytovat rizikové úvěry s
vyšší úrokovou sazbou. Segment
družstevních záložen zároveň vykazuje vysokou
koncentraci poskytnutých úvěrů. Případné
problémy se splácením závazků u
významných klientů by mohly ohrozit stabilitu
záložen. Některé instituce by také měly
výrazně zvýšit obezřetnost svého podnikání a kvalitu řízení rizik.
Banky, pojišťovny a penzijní fondy v zátěžových testech obstály
Provedené zátěžové testy dokládají,
že bankovní sektor zůstává i v recesi vysoce
odolný vůči scénářům nepříznivého
vývoje. Banky disponují vysokým
kapitálovým polštářem, který
umožňuje absorbovat negativní šoky a udržet celkovou
kapitálovou přiměřenost sektoru dostatečně nad 8%
regulatorní hranicí i v případě velmi
nepříznivého scénáře. Banky obstály
také v zátěžovém testu likvidity.
Rovněž sektor
pojišťoven vykázal díky svému
vysokému kapitálovému polštáři
dostatečnou míru odolnosti vůči nepříznivému vývoji.
Sektor penzijních
fondů zůstává citlivý na volatilitu cen
držených cenných papírů,
navýšení kapitálu v průběhu roku 2012
však jeho odolnost ve srovnání s minulým
rokem posílilo.
všechny články | |
Dále v rubrice
Jak financovat nemovitost bez hypotéky
Financování bydlení bez hypotečního úvěru. Možností je několik. Jaké to jsou a jaké mají klady a zápory?
|
Denní zprávy
Zajímá vás svět finančních produktů a služeb, ale i ekonomická témata? Každý všední den pro vás připravíme přehled těch nejzajímavějších informací a novinek z finančního trhu za den předchozí. Sledujte naše...
|
Digitalizace bank - co si nově můžete sjednat online?
Banky svým klientům stále více nabízejí možnost sjednání produktů a služeb z pohodlí domova. Novinky v online sjednání představila Raiffeisenbank a ČSOB. Raiffeisenbank umožňuje od poloviny března právnickým osobám zakládat účty online a klienti ČSOB...
|
Odměna až 24 000 Kč nebo televize. Jaké jsou nové odměny bank?
UniCredit Bank nabízí až 24 000 Kč při sjednání nové půjčky. Air Bank spouští svět výhod Unity. Jaké výhody a odměny nabízejí banky v dubnu? Přehled slev a bonusů najdete v našem článku...
|
všechny články v rubrice
|