Kníže Václav nejen jako vládce, světec, ochránce, ale svatováclavský dukát patří k nejpopulárnějším českým mincím
| 28.9.2023 | aktualizováno 26.10.2023 | Michal Mošnička | foto: iStock | |
 První české zlaté mince, kterým se říkalo dukáty, nechal razit sám „Otec vlasti“ Karel IV. Když pak na český trůn nastoupili Jagellonci, vůbec poprvé se v jejich reliéfu objevila postava svatého Václava, patrona českých zemí. Obsah zlata v dukátech byl bedlivě kontrolován, a tak patřily k nejspolehlivějším mincím své doby. Extrémě vzácný 2 dukát z roku 1937 si aktuálně můžete koupit v aukci, vyvolávycí cena začíná na 16 mil. Kč.
Od 10. století je kníže Václav uctíván jako světec. Nejprve tomu bylo v Čechách, později i v dalších zemích. Od druhé poloviny 11. století je svatý Václav chápán jako vládce a ochránce Českého státu. Svatováclavská úcta představovala jednu ze základních součástí přemyslovského a hlavně lucemburského pojetí královské moci. Silná byla václavská tradice i v době husitské. Čeští panovníci jsou bráni jen jako Václavovi zástupci, včetně Karla IV., který svatováclavský kult podporoval a zasvětil mu i české korunovační klenoty. Svatý Václav je považován na národního světce, který v těžkých chvílích posiluje národní cítění. Na 28. září připadá český svátek Den české státnosti.
Svatováclavský dukát - historie
První české zlaté mince, kterým se říkalo dukáty, nechal razit sám „Otec vlasti“ Karel IV. Když pak na český trůn nastoupili Jagellonci, vůbec poprvé se v jejich reliéfu objevila postava svatého Václava – patrona českých zemí. Obsah zlata v dukátech byl bedlivě kontrolován, a tak patřily k nejspolehlivějším mincím své doby. V Evropě budily důvěru a českým zemím dodávaly prestiž. Závazná hmotnost každého dukátu byla stanovena na 3,49 g a ryzost použitého zlata na 986/1000. Postupně se začaly objevovat i nejrůznější násobky – od dvoudukátu po stodukát – a dukáty zůstaly legálním platidlem ještě po několik staletí.
Když pak v roce 1923 ministr financí Alois Rašín přemýšlel, jak oslaví 5. narozeniny Československa, rozhodl se historickou tradici ražby českých zlatých mincí oživit. Prvorepublikové Svatováclavské dukáty byly takzvanými obchodními mincemi, které sloužily jako uchovatel hodnoty, ale lidé si je rychle oblíbili především jako dárek k významným událostem – do kolébky, k promoci nebo třeba ke svatbě. Přehled vydávaných dukátů včetně ceny, která si výrazně liší dle počtu vydaných kusů a jednotlivých roků a od desítek tisíc až po desítky milionů můžete najít například na stránkách numismatikapesek.cz
Investice do zlata a stříbra najdete na Finparádě zde
Svatováclavský dukát - současnost
Česká národní banka připravuje na září 2024 emisi novodobých českých dukátů, jejichž motivem je opět svatý Václav. Vítězem výtvarné soutěže se stal akademický sochař Vladimír Oppl. Odborná komise ocenila zejména „vynikající portrét svatého Václava s přilbou na reverzní straně a dokonalé ztvárnění českého lva“. Dvouocasá heraldická šelma je na averzní straně dukátu doplněna lipovými lístky, kterými je proložen opis ČESKÁ REPUBLIKA. V reliéfu mince nechybí ani text proslulého chorálu: SVATÝ VÁCLAVE, NEDEJ ZAHYNOUTI NÁM I BUDOUCÍM. Půjde o obchodní minci* ražená v jablonecké České mincovně je osvobozena od DPH. Má otevřenou emisi – to znamená, že její emisní náklad je neomezený. Orientační cena, kterou uvádí Česká mincovna na svých stránkách je 7 000 Kč ( osvobozeno od DPH).
* vysvětlení pojmu dle ČNB: Obchodní mince je mince z drahého kovu určená k obchodování s drahými kovy, není součástí soustavy zákonných peněz a nemá nominální hodnotu stanovenou v peněžní jednotce a není s ní v zákonném poměru. Hodnota obchodních mincí tedy není dána kurzem měny, ale cenou drahého kovu na trhu. V České republice mohou být jako obchodní mince vydávány dukáty podle dosud platného zákona č.76/1976 Sb. Ten v § 1 stanovuje, že "Na paměť událostí státního nebo světového významu nebo k jejich výročí mohou být jako obchodní mince raženy československé dukáty". Dukáty byly v Československu vydávány jako obchodní mince s přestávkami v letech 1923-1982. V současné době se nevydávají, neboť ČNB upřednostňuje vydávání zlatých mincí s nominální hodnotou, které jsou součástí soustavy zákonných peněz, podle zákona č.6/1993 Sb.
Vzácný 2 dukát z roku 1937 byl vydražen za 840 tisíc eur (aktualizace k 26.10.2023)
Foto: Macho & Chlapovič
Dvojdukát z roku 1937 který je označován numismatiky za jednu z největších a nejhůře splnitelných sběratelských tužeb získal nový majitel v aukci v Praze za 840 tisíc eur, tedy 20,7 milionů korun, což je nejvyšší částka, za jakou byl kdy prodán československý dvojdukát.
Do aukce míří 2 dukát z roku 1937 s rekordní vyvolávací cenou 650 tisíc eur. Mince, kterou označují numismatičtí experti a historici za jednu z největších a nejtěžší splnitelných sběratelských tužeb, míří do aukce. Již vyvolávací cena 2-dukátu z roku 1937 je 650 000 eur (cca 16 milionů Kč), což je rekordní částka pro československé mince. Očekává se, že finální cena bude ještě vyšší. Jaký bude nový československý rekord, se dozvíme již 20. října v Praze na 31. aukci aukčního domu Macho & Chlapovič.
2-dukát 1937 má zdokumentovaný rodokmen, pochází ze sbírky vysoce postaveného zaměstnance československého ministerstva financí Karla Hackenschmieda. „V archivních záznamech Mincovny Kremnica jsme našli přesné údaje o objednávce Karla Hackenschmida. Zdokumentovaný původ mince jí dodává ještě větší atraktivitu z pohledu investorů a sběratelů. Očekáváme, že konečná cena přesáhne 800 tisíc eur (cca 19,7 milionu Kč) a že tak dosáhne rekordní ceny, za jakou se kdy vydražila československá mince,“ říká Elizej Macho, spoluzakladatel aukčního domu Macho & Chlapovič. Dodává, že není přesně známo, kolik kusů 2-dukátů bylo vyraženo právě s ročníkem 1937. „Oficiální záznamy z mincovny uvádějí, ve kterém roce bylo vyraženo kolik mincí. Neuvádějí však, jaký ročník byl na minci vyražen,“ vysvětluje Elizej Macho s tím, že proto se rozcházejí informace o stávajícím počtu kusů. „Mohou být 4 nebo jich je 8. V každém případě jde o extrémně vzácný ročník mince, ze kterého se dosud objevily pouze 2 kusy v nabídce aukčních společností,“ dodává.
Karel Hackenschmied byl významný pracovník Rakousko-uherské banky, takže byl přímo u zdroje. Hackenschmiedova sbírka byla mimořádná právě tím, že byla ucelená a obsahovala velké množství vzácných mincí zejména z doby rakouského císaře Františka Josefa I. Po roce 1918 Hackenschmied pracoval na československém ministerstvu financí a shromažďoval jen to nejkvalitnější, co tehdejší numismatický trh nabízel.
Zdroje: TZ Macho & Chlapovič, Česká mincovna
Související články:
všechny články | |
Dále v rubrice
Finance pro živnostníky a malé firmy: výhody i rizika
Finanční zdroje dostupné živnostníkům, či malým firmám jsou proměnlivé. Mění se nejen podle situace, v níž se zájemce o financování nachází, ale i podle časového výhledu, s jakým uvažuje o revolvingu, investičním úvěru, dotaci, rizikovém kapitálu...
|
Jaký byl vývoj zlata za měsíc listopad?
Zlato je investicí, která si navzdory času uchovává svou hodnotu. Proto je jednou z nejbezpečnějších, stabilních a konzervativních investic. Zlato sice nenabízí vysoké zhodnocení, ale na druhou stranu nese nízké riziko a jeho hodnota...
|
Žebříček podílových fondů na Finparádě za měsíc listopad
Podílový fond je soubor majetku (například akcií a dluhopisů), který je obhospodařován investiční společností. Jde o tzv. kolektivní způsob investování. Na Finparádě se zaměřujeme na podílové fondy z nabídky tuzemských pojišťoven a bank...
|
Žebříčky spořicích účtů a termínovaných vkladů v prosinci
Nový žebříček spořicích účtů a termínovaných vkladů v prosinci. Kdo nabízí nejvyšší sazbu a jaké změny na trhu nastaly? Trinity Bank nově nabízí sazbu 6,28 % p.a. u spořicího účtu...
|
všechny články v rubrice
|