Finparáda Vám pomůže vybrat ten nejvhodnější finanční produkt
Bankovní účtySpořenípenzePůjčkyPojištěníInvesticeSpočtěte sibanky ...

Jaký je rozdíl mezi výpovědí a dohodou? Kdy máme právo na odstupné?

26.9.2017  |  Iva Korgerová, zpráva spol. Contract Administration
  


Chodba_zenaSpolečnost Contract Administration prakticky shrnuje informace o tom, za jakých okolností a podmínek může dle české legislativy dojít k ukončení pracovního poměru.  Kdy mají zaměstnanci nárok na odstupné? Jaký je rozdíl mezi dohodou o ukončení pracovního poměru a výpovědí?



Důvody pro odchod ze zaměstnání mohou být různé. Na straně zaměstnanců je častou motivací lepší finanční nabídka či kariérní postup, zajímavé benefity, pracovní kolektiv či místo výkonu práce. Za lepším častěji ocházejí mladší zaměstnanci. Na straně zaměstnavatelů je pak jednou z nejčastějších příčin propuštění zaměstnance pro jeho nadbytečnost z organizačních důvodů.

Ukončení pracovního poměru - je rozdíl mezi dohodou a výpovědí



Mezi dohodou a výpovědí je značný rozdíl. Zatímco s dohodou musí souhlasit jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec, výpověď je jednostranný akt. „Souhlas protistrany s výpovědí není nutný. V případě, že je řádně doručena písemnou formou a jsou dodrženy veškeré náležitosti, je považována za platnou,“ uvádí Brancuzká. U dohody se pak zaměstnanec a zaměstnavatel mohou domluvit na termínu ukončení pracovního poměru, ale u výpovědi jim (až na výjimky) automaticky začíná běžet dvouměsíční zákonná výpovědní doba, pokud si předtím nesjednají delší. Ta má za cíl ochránit obě strany a poskytnout jim dostatek času, aby se s danou situací mohly vypořádat. „Zde je důležité upozornit, že výpovědní doba začíná až prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po tom, kdy byla výpověď podána. Často se setkáváme s tím, že si zaměstnanci myslí, že běží ode dne doručení výpovědi, a dochází tak k nepříjemným situacím,“ upozorňuje Brancuzká.



Mimo zkušební lhůtu musí zaměstnavatel vždy uvádět důvody k propuštění



Zaměstnavatelé mohou zaměstnance propustit na základě výpovědi jen z důvodů, které stanoví zákon. „Důležité je, aby tento důvod ve výpovědi vždy řádně vysvětlili, nestačí uvést jen odkaz na příslušný paragraf. V takovém případě by totiž výpověď nebyla platná,“ uvádí Brancuzká. Výjimkou, kdy zaměstnavatelé nemusí důvody uvádět, je zrušení ve zkušební době. Zaměstnanci pak nemusí důvody pro odchod uvádět nikdy.

Nárok na odstupné



„Důvod, proč došlo k rozvázání pracovního poměru, je opravdu důležitý. V případě výpovědi ze strany zaměstnavatele totiž mají nárok na odstupné jen ti zaměstnanci, kteří jsou propuštěni z důvodů, na kterých nenesou žádnou vinu. Jinak nárok na odstupné nemají,“ uvádí Brancuzká. Tyto důvody pak vymezuje zákon a patří sem: nadbytečnost zaměstnance, situace, kdy nemůže vykonávat práci kvůli pracovnímu úrazu či nemoci z povolání, a také situace, kdy se firma či její část stěhuje anebo ruší. Nárok na odstupné pak mají i ti zaměstnanci, kterým ze stejných důvodů skončil pracovní poměr dohodou. Nicméně jen v tom případě, že jsou v ní tyto důvody řádně písemně uvedeny. „Odstupné neobdrží ti, kteří se rozhodli sami podat výpověď, dále také ti, kteří pracují na dohodu o provedení práce nebo o pracovní činnosti, a také ti, kterým skončila smlouva na dobu určitou,“ vyjmenovává Brancuzká.

Odstupné činí jeden až tři měsíční platy, v případě pracovního úrazu až 12 měsíců



Hlavním faktorem při určení minimální výše odstupného při organizačních změnách je délka trvání pracovního poměru. „Podle doby práce u daného zaměstnavatele jsou zaměstnanci rozděleni do třech skupin. Do první patří ti, kteří u konkrétního zaměstnavatele odpracovali méně než jeden rok, do druhé ti, jejichž pracovní poměr trval aspoň rok, ale méně než dva roky a do třetí ti, kteří odpracovali alespoň dva roky a více,“ uvádí Brancuzká. Zaměstnanci z první skupiny pak mají nárok na jednonásobek průměrného výdělku, ve druhé jim přísluší dvojnásobek průměrného výdělku a ve třetí pak odstupné ve výši trojnásobku průměrného výdělku. Zaměstnanci ale v některých případech mohou získat až dvanáctinásobek průměrného výdělku, a to tehdy, pokud nemohou vykonávat práci kvůli pracovnímu úrazu, nemoci z povolání nebo ohrožení touto nemocí.

Žebříček s nejlepšími osobními účty podle odborníků - zde
Přehled celé nabídky bankovních účtů - zde


      
  





všechny články
Dále v rubrice

Odměny bank v dubnu

Obrázek:Běžné účty slevy a bonusy Za založení běžného účtu získáte u bank i několik tisíc. Kdo nabízí bonus za sjednání bankovního produktu a v jaké výši? Odpovědi naleznete v našem článku...

Garance úroku až do června? Ano, i to banky nabízejí

Obrázek: Peníze a hodiny Některé banky garantují u svých spořicích účtů úrokové sazby. MONETA Money Bank prodloužila garanci až do června, Raiffeisenbank do konce května. Jaké další banky prodloužily garanci a v jaké výši, se dozvíte v našem článku...

Platební trendy roku 2025. Jak hodnotíte svou bankovní mobilní aplikaci?

Obrázek: Nákup na internetu Skip Pay Český zákazník se za poslední dva roky změnil k nepoznání. Spolu s ním se změnil i ekosystém plateb, které mu obchodníci nabízí a které vyžaduje. Placení nepřestává mít klíčovou roli v rámci celého nákupního procesu. Trh se vydává cestou učinit placení...

Online docházka: Jak efektivně sledovat pracovní dobu a zvýšit produktivitu?

Obrázek: Práce na PC Moderní technologie přinášejí firmám efektivní nástroje pro správu pracovního času. Online docházkový systém umožňuje snadnou evidenci docházky, automatizaci procesů a přehledné řízení zaměstnanecké pracovní doby. Jaké jsou jeho výhody a jak pomáhá zvyšovat produktivitu...

všechny články v rubrice









   
 
Nejlepší penzijní spoření
ZaVodou by Conseq
Allianz pojišťovna




Bankovní účtySpořeníPenzePůjčkyPojištěníInvesticeSpočtěte siBanky, pojišťovny, ...DomůO FinparáděTiskRedakceNapište nám  

Finparáda - finance na dlani   Všechna práva vyhrazena
Scott & Rose, s.r.o., U Chaloupek 410/5, 182 00 Praha 8, IČ: 26148374, DIČ: CZ26148374, Email: redakce@finparada.cz
Spravovat souhlas s nastavením cookies