Jaký je rozdíl mezi výpovědí a dohodou? Kdy máme právo na odstupné?
| 26.9.2017 | Iva Korgerová, zpráva spol. Contract Administration | |
 Společnost Contract Administration prakticky shrnuje informace o tom, za jakých okolností a podmínek může dle české legislativy dojít k ukončení pracovního poměru. Kdy mají zaměstnanci nárok na odstupné? Jaký je rozdíl mezi dohodou o ukončení pracovního poměru a výpovědí?
Důvody pro odchod ze zaměstnání mohou být různé. Na straně zaměstnanců je častou motivací lepší finanční nabídka či kariérní postup, zajímavé benefity, pracovní kolektiv či místo výkonu práce. Za lepším častěji ocházejí mladší zaměstnanci. Na straně zaměstnavatelů je pak jednou z nejčastějších příčin propuštění zaměstnance pro jeho nadbytečnost z organizačních důvodů.
Ukončení pracovního poměru - je rozdíl mezi dohodou a výpovědí
Mezi dohodou a výpovědí je značný rozdíl. Zatímco s dohodou musí souhlasit jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec, výpověď je jednostranný akt. „Souhlas protistrany s výpovědí není nutný. V případě, že je řádně doručena písemnou formou a jsou dodrženy veškeré náležitosti, je považována za platnou,“ uvádí Brancuzká. U dohody se pak zaměstnanec a zaměstnavatel mohou domluvit na termínu ukončení pracovního poměru, ale u výpovědi jim (až na výjimky) automaticky začíná běžet dvouměsíční zákonná výpovědní doba, pokud si předtím nesjednají delší. Ta má za cíl ochránit obě strany a poskytnout jim dostatek času, aby se s danou situací mohly vypořádat. „Zde je důležité upozornit, že výpovědní doba začíná až prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po tom, kdy byla výpověď podána. Často se setkáváme s tím, že si zaměstnanci myslí, že běží ode dne doručení výpovědi, a dochází tak k nepříjemným situacím,“ upozorňuje Brancuzká.
reklama
|
Mimo zkušební lhůtu musí zaměstnavatel vždy uvádět důvody k propuštění
Zaměstnavatelé mohou zaměstnance propustit na základě výpovědi jen z důvodů, které stanoví zákon. „Důležité je, aby tento důvod ve výpovědi vždy řádně vysvětlili, nestačí uvést jen odkaz na příslušný paragraf. V takovém případě by totiž výpověď nebyla platná,“ uvádí Brancuzká. Výjimkou, kdy zaměstnavatelé nemusí důvody uvádět, je zrušení ve zkušební době. Zaměstnanci pak nemusí důvody pro odchod uvádět nikdy.
Nárok na odstupné
„Důvod, proč došlo k rozvázání pracovního poměru, je opravdu důležitý. V případě výpovědi ze strany zaměstnavatele totiž mají nárok na odstupné jen ti zaměstnanci, kteří jsou propuštěni z důvodů, na kterých nenesou žádnou vinu. Jinak nárok na odstupné nemají,“ uvádí Brancuzká. Tyto důvody pak vymezuje zákon a patří sem: nadbytečnost zaměstnance, situace, kdy nemůže vykonávat práci kvůli pracovnímu úrazu či nemoci z povolání, a také situace, kdy se firma či její část stěhuje anebo ruší. Nárok na odstupné pak mají i ti zaměstnanci, kterým ze stejných důvodů skončil pracovní poměr dohodou. Nicméně jen v tom případě, že jsou v ní tyto důvody řádně písemně uvedeny. „Odstupné neobdrží ti, kteří se rozhodli sami podat výpověď, dále také ti, kteří pracují na dohodu o provedení práce nebo o pracovní činnosti, a také ti, kterým skončila smlouva na dobu určitou,“ vyjmenovává Brancuzká.
Odstupné činí jeden až tři měsíční platy, v případě pracovního úrazu až 12 měsíců
Hlavním faktorem při určení minimální výše odstupného při organizačních změnách je délka trvání pracovního poměru. „Podle doby práce u daného zaměstnavatele jsou zaměstnanci rozděleni do třech skupin. Do první patří ti, kteří u konkrétního zaměstnavatele odpracovali méně než jeden rok, do druhé ti, jejichž pracovní poměr trval aspoň rok, ale méně než dva roky a do třetí ti, kteří odpracovali alespoň dva roky a více,“ uvádí Brancuzká. Zaměstnanci z první skupiny pak mají nárok na jednonásobek průměrného výdělku, ve druhé jim přísluší dvojnásobek průměrného výdělku a ve třetí pak odstupné ve výši trojnásobku průměrného výdělku. Zaměstnanci ale v některých případech mohou získat až dvanáctinásobek průměrného výdělku, a to tehdy, pokud nemohou vykonávat práci kvůli pracovnímu úrazu, nemoci z povolání nebo ohrožení touto nemocí.
všechny články | |
Dále v rubrice
Služba Odměny od České spořitelny: Co klienti získají za zodpovědný přístup k financím?
Česká spořitelna přichází s novinkou, která má motivovat klienty k lepšímu finančnímu zdraví. Služba Odměny nabídne výhody včetně vyššího úroku na spoření, akcií ERSTE zdarma nebo dálniční známky. Odměny budou závislé na tom, jak klient pečuje...
|
Do kdy vám banky garantují úrokové sazby na spořicích účtech?
V květnu 2025 Česká národní banka opět snížila základní úrokovou sazbu. Tento krok signalizuje pokračující trend snižování úrokových sazeb, což se promítá i do nabídek bankovních produktů. Přinášíme vám srovnání úrokových sazeb na spořicích účtech...
|
Hromadná sídla: Chytré řešení pro moderní podnikání není bez rizika
Podnikání už dávno není vázané na jednu kancelář. S rostoucí flexibilitou mizí i potřeba mít vlastní zázemí – a právě proto roste zájem o hromadná sídla. Nabízejí prestižní adresu bez nutnosti fyzického prostoru. Praktické, dostupné a často ideální řešení...
|
Banky lákají klienty: odměny za účty, hypotéky, ale i soutěže
Banky stále lákají nové i stávající klienty na zajímavé finanční odměny, slevy a soutěže. Ať už si zakládáte nový účet, zvažujete hypotéku, nebo hledáte výhodné podmínky pro podnikání, vyplatí se sledovat aktuální nabídky. Proto vám přinášíme přehled...
|
všechny články v rubrice
|