Přestavy o nahrazení bankovních poboček technologiemi se dnes mění
| 10.8.2018 | Zdeněk Bubák, zpráva Raiffeisenbank | |
 Přinášíme vám text od Martina Procházky, šéfa pobočkové sítě Raiffeisenbank. Zaměřil se v něm na roli poboček v obsluze bankovních klientů. Jak je to s nahrazováním poboček kanály přímého bankovnictví, jako je internetbanking nebo mobilebanking? Budou banky dál pobočky zavírat nebo tato doba již pominula?
Před třemi čtyřmi lety se vzedmula v tuzemském bankovním sektoru vlna zavírání poboček. Banky pilovaly své internetové a mobilní bankovnictví a nabyly dojmu, že do digitálního prostoru přesunou svůj byznys a nákladné kamenné pobočky zredukují a ušetří.
Podobný trend lze vysledovat i u bank v zahraničí. Ve většině zemí je přitom počet obyvatel na jednu pobočku výrazně nižší. Zatímco v Česku vychází na jednu kamennou pobočku přes 5000 lidí, třeba ve Španělsku nebo v Belgii je to 1600, v Itálii 2000 a v Polsku 2400.
Asociace britských bankéřů před čtyřmi lety nazývala změny obdobím malé bankovní revoluce, jejíž příčinou byl rozmach mobilního bankovnictví. Užívání bankovních aplikací v Británii se za poslední roky více než zdvojnásobilo. Končily kvůli tomu desítky poboček.
Bankovní revoluce? Jen tak trochu
“Máme tu úžasnou revoluci ve způsobu, jakým lidé používají svoji banku,” hlásil tehdy BBC šéf asociace Anthony Browne. Dnes se podle statistik k otevírání poboček zase vracejí, nebo minimálně nové nezavírají.
Další příklad, Royal Bank of Scotland před čtyřmi lety oznámila, že je nucena uzavřít desítky svých kamenných poboček, z nichž některé jsou “poslední bankou ve městě”. “Svět se od té doby změnil,” komentoval to suše mluvčí Royal Bank of Scotland.
Ale ne zas tolik. Vidíme to na preferencích klientů. Promluvit si o penězích s „odborníkem u přepážky“ nebo osobním bankéřem nakonec ještě pořád někdo ocení, ne všichni si dělají analýzy online a chatují s bankou na facebooku. Zvláště náročnější klienti, kteří hledají nadstandardní služby a velmi precizní, personifikovaný přístup.
Najděte si nejbližší pobočku jakékoliv banky zde
Ne všechno jde online, fyzický kontakt nejde nahradit
Za posledních pět let celkový počet bankovních poboček na českém trhu klesl o téměř 300 na 1945. Česká spořitelna před dvěma roky zrušila naráz 45 menších poboček.
Banka jich má nyní zhruba 560. ČSOB během posledních dvou let ubyla necelá dvacítka poboček a nyní jich provozuje kolem 270. Moneta letos postupně zavírá 30 ze svých 232 poboček, které ještě před rokem provozovala, jiné pobočky ale začíná modernizovat.
Raiffeisenbank má 130 kamenných poboček, letos otevřela dvě nové a dalších osm chce otevřít do konce roku. Moderní pobočky si vyžádají méně personálu, některé pokladní služby v nich přebírají vkladomaty, které mají hodně zrychlit a ulehčit práci. Všechny banky dnes nabízí dost podobné produkty a služby, takže konkurenceschopnost je spíš v precizním a důvěryhodném bankovnictví, než ve výhodách a slevách. Na ty už slyší podstatně méně lidí.
Optimalizace pobočkové sítě u některých ústavů trvá dosud. Mnozí ale přišli na to, že ne vše jde nejlépe dělat on-line. Se stávající zákaznickou bází samozřejmě lze pracovat po internetu nebo telefonicky, k získávání nových zákazníků a částečně i ke kvalitní nabídce nových produktů ale využijete tyto kanály jen omezeně.
V Česku má nejvíce poboček Česká spořitelna (přes 500), následovaná Komerční bankou (kolem 400), další jsou MONETA Money Bank a ČSOB* (přes 200).
*Nejsou započítána obchodní místa Poštovní spořitelny. |
Konsolidace účtů. Dříve se otvíraly, dnes se zavírají
Dlouholetým trendem také bylo, že klienti si v bankách drželi více účtů. Vedle běžného účtu měli spořicí účet s lepším úročením, někdo měl zvláštní účet kvůli větší bezpečnosti pro internetové transakce nebo zvlášť kontokorentní účet pro nenadálé výdaje.
V současnosti se počty účtů na osobu spíše konsolidují. Na jedné straně jsou s jejich vedením spojeny různé podmínky a jejich správa stojí uživatele více času, na straně druhé jsou úrokové sazby téměř na nule.
Během několika let se sazby na spořicích účtech propadly z nižších jednotek procent na maximálně desetiny procenta, většinou pod 0,5 procenta. To klientovi nepokryje ani inflaci a jeho úspory tak místo zhodnocení ubývají. Stále více lidí proto používá jeden univerzální účet, který nabízí komplexní správu jeho financí a různé způsoby využití.
Související články:
všechny články | | Dále v rubrice
všechny články v rubrice
|