Počet Čechů spokojených s úsporami stoupá. Jak na tom jsou ostatní Evropané?
 Češi spoří více než v předcházejících letech a se svými úsporami jsou spokojenější. Mezinárodní průzkum ING Bank ukázal, že počet Čechů, kteří nemají žádné úspory, se meziročně snížil z 41 % na 34 %. Zároveň s tím vzrostlo procento těch, kteří jsou se svou finanční rezervou spokojeni, a to o dvě procenta. Celkově to nyní platí o čtvrtině Čechů. Stejný podíl respondentů uvedl, že jejich úspory v loňském roce vzrostly.
Čtvrtina Čechů je se svou finanční rezervou spokojena a počet takových lidí meziročně stoupl, a to o 2 %. Stejný podíl lidí uvádí, že se jim úspory za uplynulý rok zvýšily. Ve více než třetině případů k tomu vedlo vlastní rozhodnutí dotazovaných a vůle více spořit.
Pro pětinu Čechů, kteří museli v loňském roce sáhnout do úspor, byly hlavní příčinou neočekávané výdaje.
Všechny články z rubriky Spoření najdete zde
Nejméně lidí bez úspor je v Nizozemí, Lucembursku a Velké Británii. V těchto zemích je také největší podíl lidí, kteří jsou s rezervou na horší časy spokojeni, i těch, kterým se v loňském roce dařilo ji zvyšovat. Uvedené údaje vyplývají z mezinárodního průzkumu ING Bank.
„Nárůst počtu střadatelů i vzrůstající trend spokojenosti Čechů se svými úsporami ukazuje, že se tuzemská ekonomika zotavuje a rozvíjí, ale také že se zlepšuje disciplína našich spoluobčanů a mění se jejich vnímání významu finanční rezervy,“ říká Libor Vaníček, ředitel retailového bankovnictví ING Bank, a doplňuje: „Spokojenost s úsporami je velmi subjektivní, zjednodušeně však lze říci, že i ti, kteří s úsporami spokojeni nejsou, jsou na tom stále lépe než ti, kteří uvedli, že žádnou finanční rezervu nemají. Nulový stav úspor je alarmující a vede k situacím, které lidé řeší zbytečnými a předraženými úvěry.“
Zatímco na začátku loňského roku neměli žádné úspory čtyři z deseti Čechů (41 %), letos je situace o poznání lepší a počet spoluobčanů bez finanční rezervy klesl na třetinu (34 %). Tato čísla nás řadí k evropskému průměru: letos i vloni deklarovalo nulovou finanční rezervu 38 % Evropanů. Nejméně lidí bez úspor je v Lucembursku (jen 14 %), naopak v Rumunsku a Polsku je to více než polovina dotazovaných (56 %, resp. 52 %). Asi polovina Evropanů (49 %) s úsporami má finanční rezervu do 10 000 eur (280 000 Kč). Nižší úspory má podle předpokladu nejčastěji nejmladší skupina lidí do 25 let, ve které mají úspory do maximální výše 10 000 eur tři čtvrtiny dotazovaných (74 %).
Graf č. 1: Máte úspory? (lidé, kteří odpověděli „ne“)
Nejspokojenější v Evropě jsou Nizozemci, na opačném konci jsou Poláci
Nejspokojenější jsou se svými úsporami Nizozemci (43 %), kteří vysoce překračují evropský průměr (26 %). Více než třetinu spokojených střadatelů mají i v Lucembursku, Velké Británii a Německu. Všechny zmíněné země také meziročně zaznamenaly v této oblasti rostoucí trend. Stejně je tomu i v České republice, kde spokojenost s finanční rezervou vzrostla v roce 2016 o dva procentní body na 25 %. Na konci tabulky je Polsko, kde je jen 12 % spokojených střadatelů. Zde a v Turecku došlo oproti loňskému roku k šestiprocentnímu poklesu spokojenosti s úsporami.
Žebříček nejlepších spořicích účtů a termínovaných vkladů najdete zde
Z Evropanů, kteří nějaké úspory mají, jich 27 % zůstalo na svém, stejný počet uvedl, že se jejich úspory oproti předchozímu roku snížily, a asi pětině (19 %) se je podařilo zvětšit. Finanční rezervu navýšilo za posledních 12 měsíců 30 % Britů a Lucemburčanů, ale i čtvrtina Čechů (26 %). Naopak v Itálii se podařilo rozmnožit úspory jen 8 % lidí, zatímco více než třetina (34 %) v roce 2015 o část finančních rezerv přišla. Úspory klesly i více než třetině Belgičanů a Francouzů.
Zajímavé rozdíly můžeme sledovat v nárůstu či poklesu úspor obyvatel evropských států v porovnání s výší HDP v jednotlivých regionech. Zatímco ve Velké Británii navýšilo úspory vysoké procento obyvatel (30 %) při relativně nízkém (1,8 %) růstu HDP, v Polsku a Rumunsku se podařilo úspory zvýšit jen 16 % dotazovaných, i když HDP obou zemí vzrostlo o 3,5 %.
Srovnání spořicích účtů - zde
Nejčastějším důvodem růstu úspor byl vyšší příjem Evropanů (43 %), pro více než třetinu (36 %) však bylo hnacím motorem jejich vlastní rozhodnutí a vůle více spořit. Poměr mezi těmito motivy se v rámci regionů liší a vyšší příjem byl příčinou nárůstu finanční rezervy především u obyvatel USA (53 %), Rumunska (57 %) a Turecka (54 %). Díky vlastnímu rozhodnutí úspory navyšovali nejčastěji Lucemburčané (50 %) a Francouzi (48 %). U nás vlastní vůlí více naspořila třetina Čechů (35 %), díky vyššímu příjmu pak 44 % obyvatel.
Srovnání termínovaných vkladů - zde
Pokud se podíváme na důvody, proč se některým Evropanům úspory snížily, zjistíme, že více než třetina z nich (37 %) měla nižší příjem a z úspor dorovnávala své běžné výdaje. Stejný podíl dotazovaných (36 %) zaznamenal snížení finanční rezervy díky neočekávaným výdajům.
Máte dostatečné znalosti o vkladech? Pro jejich ověření využijte náš test
„Výsledky průzkumu ukazují, že poměrně velké procento dotazovaných muselo v loňském roce sáhnout do úspor kvůli nižšímu příjmu a neočekávaným výdajům. Právě tyto případy dokazují význam finanční rezervy. Ta by měla být tak vysoká, aby dokázala v případě výpadku příjmu pokrýt nezbytné výdaje domácnosti po dobu tří až šesti měsíců a vyřešit situaci, pokud se objeví nečekané jednorázové výdaje například za opravu automobilu nebo za novou pračku,“ uzavírá Vaníček.
Mezinárodní průzkum ING realizovala agentura Ipsos v 15 zemích na vzorku 14 664 osob.
všechny články | |
Dále v rubrice
všechny články v rubrice
|