Co čeká české kampeličky. Které se změní na banku?
| 3.10.2014 | Helena Kadlecová | |
 Poslanecká sněmovna nedávno schválila novelu zákona o spořitelních a úvěrových družstvech, která zpřísňuje fungování těchto společností. Novelu musí ještě odsouhlasit senátoři a podepsat prezident. Na tvorbě novely se výrazně podílela Česká národní banka. Aktuální počet družstevních záložen působících na českém trhu je 11 a jejich členská základna je tvořena zhruba 54 tisíci členy.
Novela zákona je reakcí na problematické fungování sektoru družstevních záložen. V poslední době přišly o licenci hned dvě společnosti, a to Metropolitní spořitelní družstvo a družstevní záložna WPB Capital. ČNB usilovala o zpřísnění podmínek pro tento sektor již delší dobu.
Maximální bilanční suma záložny bude 5 miliard korun
Jedna z úprav, které novela obsahuje, zřetelně stanovuje hranici mezi kampeličkami a bankami, a to prostřednictvím maximální bilanční sumy společnosti, která nebude moci překročit 5 miliard korun.
Záložna, která bude chtít tento limit přesáhnout, se bude muset změnit v banku. Aktuálně tuto sumu překračují dvě společnosti - Moravský peněžní ústav a Creditas. Na případnou změnu jim zákon dává čas do roku 2018, odkdy toto pravidlo bude účinné.
Družstevní záložny by měly podle ČNB bankovní sektor doplňovat a na něm vystupovat jako malé, víceméně anonymní banky.
Pravidlo 1:10 - chceš-li ukládat peníze, musíš více vložit do kapitálu záložny
Další nové nařízení – pravidlo 1:10 - by mělo zvýšit zájem členů záložny na jejím správném řízení a fungování. Současná praxe je taková, že členové (družstevníci) záložen nemají díky nízkým členským podílům potřebu aktivně se podílet na kontrole vedení záložny. Výše členských vkladů se nyní pohybuje běžně ve výši 1 koruny. Provázání výše členského vkladu s objemem depozit v záložně by mohlo členům přinést kromě zvýšené možnosti účastnit se na řízení a kontrole konkrétní instituce rovněž právo podílet se na jejím zisku. Tento podíl na zisku by mohl být dostatečnou motivací k setrvání v družstevní záložně, či dokonce k případnému navyšování členského podílu.
Přehled hlavních změn, které obsahuje novela zákona
- záložny budou mít zákonem omezenou velikost - jejich bilanční suma (výše peněz, které spravují) nově nebude smět překročit pět miliard korun
- záložny budou od roku 2015 platit dvojnásobné příspěvky do Fondu pojištění vkladů, který střadatelům zaručuje v případě krachu vyplacení všech vkladů až do ekvivalentu 100 tisíc eur. Nyní záložny platí stejné příspěvky jako banky. Dnes platí 0,04 % z objemu pojištěných vkladů každé čtvrtletí, podle nových pravidel to bude 0,08 %
- zavedení pravidla 1:10 (od 1.7.2015), prostřednictvím něhož se stanovuje vztah členského vkladu a úročeného depozita v záložně v poměru jedna ku deseti (kdo si v záložně bude chtít uložit sto tisíc, měl by nově zaplatit členský vklad ve výši deseti tisíc korun). Na existující vklady se pravidlo 1:10 bude aplikovat až od roku 2018
- dochází k omezení maximální výše úvěru pro členy na 30 milionů korun a zavedení minimální hranice členského vkladu ve výši 1 000 korun. Opatření bude účinné od ledna 2018
Podle sdružení spotřebitelů klesne konkurence a nabídka služeb
Sdružení českých spotřebitelů (SČS) odmítá novelu zákona o ‚kampeličkách‘. Omezí prý konkurenci a poškodí spotřebitele. SČS je proto připraveno zvážit podání stížnosti Evropské komisi.
„Čím slabší konkurenci budou mít banky na českém trhu, tím déle budou držet nemravně vysoké poplatky,“ upozorňuje Libor Dupal, ředitel Sdružení českých spotřebitelů (SČS).
Ustanovení novely podmiňující úročení vkladů spotřebitelů uložených právě u družstevních záložen vložením jedné desetiny objemu vkladu do kapitálu družstevní záložny omezuje spotřebitele, kteří jsou kráceni na právu ochrany vkladu u úvěrových institucí pojištěním.
SČS podporuje různé nástroje, které směřují k vyšší zodpovědnosti spotřebitele. Považuje ale za nepřípustné řešit otázku ‚morálního hazardu‘ vkladatelů (spotřebitelů) na úkor jejich práv na pojištění vkladů. Česká národní banka si podle SČS nemístně usnadňuje práci a povinnosti coby dozorového orgánu.
SČS považuje novelu zákona o spořitelních a úvěrních družstvech, alespoň v některých částech, za další příklad zbytečné regulace, která je navíc zaváděna s argumentací prospěchu spotřebitelů.
reklama
|
všechny články | |
Dále v rubrice
všechny články v rubrice
|