Většina Čechů by s úsporami v době výpadku příjmu vyžila jen měsíc
| 7.11.2016 | Monika Šimůnková, zpráva Česká bankovní asociace | |
 Češi mají o finančních rezervách odlišné představy, než jaká jsou doporučení odborníků. I realita je jiná. Pětina obyvatel by z úspor vyžila maximálně měsíc. Pozitivní zprávou ale je, že více než 80 % lidí sdílí informace o svých financích s rodinou a 40 % Čechů řeší, co se stane s jejich finančními produkty po smrti. To vše ukázal průzkum agentury SC&C pro Českou bankovní asociaci.
Představy o finančních rezervách se mezi Čechy a odborníky liší. Pětina obyvatel by z úspor vyžila maximálně měsíc. Pozitivní zprávou ale je, že více než 80 % lidí sdílí informace o svých financích s rodinou a 40 % Čechů řeší, co se stane s jejich finančními produkty po smrti. To vše ukázal průzkum agentury SC&C pro Českou bankovní asociaci.
60 tisíc korun pro rychlé použití a 800 tisíc na důchod - to jsou naše představy o krátkodobých rezervách a naspořené částce na důchod. Částky jsou velmi nízké, neboť podle odborníků by úspory na důchod měly odpovídat nejen představám, ale také očekávaným potřebám v době seniorského věku. Při průměrném měsíčním příjmu v ČR bychom tak na důchod měli mít ušetřeno alespoň milion korun.
Přehled nabídky spoření najdete zde
Ve skutečnosti ale nemáme naspořeno ani tolik, kolik si představujeme. Téměř pětina Čechů by v případě výpadku příjmu s úsporami vyžila maximálně jeden měsíc a další pětina pouze 3 měsíce. Podle doporučení odborníků bychom si ale krátkodobou finanční rezervu měli udržovat ve výši 6 průměrných měsíčních platů.
reklama
|
„Z mezinárodních průzkumů vyplývá, že Češi jsou poměrně spořivým národem. Problém je, že úspory často zaměňují s šetřením si na něco, a nutnost vytvářet si krátkodobé finanční rezervy a spořit na důchod podceňují,“ říká Helena Brychová, gestorka finančního vzdělávání ČBA.
Čtyři pětiny lidí (81 %) sdílí svoji finanční situaci s rodinou. „Tím, že o dobré, ale i horší finanční situaci vědí další členové rodiny, lze v budoucnu předejít mnoha nepříjemnostem,“ zmiňuje Brychová a dodává, že vzdělanější lidé jsou zodpovědnější. Ti s nejnižším vzděláním se rodině svěřují se svou finanční situací jen v 73 % případů.
Otázkou, co se stane s bankovním účtem a ostatními finančními produkty po jejich smrti, se zabývá 40 % populace. I zde se odpovědi velmi liší napříč generacemi. „Je celkem logické, že tato pro mnohé nepříjemná problematika zajímá spíše starší lidi. Mezi seniory je to každý druhý, z mladých do 29 let ji řeší každý čtvrtý,“ uzavírá Brychová.
všechny články | |
Dále v rubrice
Jak se zabezpečit na stáří
Průměrné dožití populace se prodlužuje. Jak se zabezpečit na odchod do důchodu a vytvořit si dostatečnou finanční rezervu?
|
Jak investují různé generace?
Každá generace je definována vlastní perspektivou, která vznikla v důsledku generačního historického kontextu a společenských vlivů. Pokud jde o peníze a investice, tak každá z nich má své zakořeněné investiční postoje, které reflektují ekonomické podmínky...
|
Index termínovaných vkladů v dubnu
Termínoindex nadále klesá. Nejvýrazněji si pohoršil roční vklad. Nejvyšší sazbu aktuálně nabízí Banka CREDITAS a Max banka s 5,3 % p.a. u měsíčního vkladu...
|
Kde spořit na penzi? Přehled nabídky bank, pojišťoven a dalších institucí
Jaký produkt si vybrat pro finanční zabezpečení na stáří? Banky, pojišťovny a investiční společnosti nabízejí širokou paletu produktů. Jedná se o Dlouhodobý investiční produkt (zkratka DIP), doplňkové penzijní spoření/penzijní připojištění...
|
všechny články v rubrice
|