Kde se v Česku žije nejlépe?
| 26.11.2011 | Zdeněk Bubák | |
 Společnost
MasterCard ve spolupráci s Vysokou školou ekonomickou v
Praze a Sdružením CZECH TOP 100 zveřejnila výsledky 4. ročníku socioekonomické studie
MasterCard česká centra rozvoje. Oproti loňskému roku,
kdy byla pozornost věnována kvalitě života a ekonomické
kondici 50 nejvýznamnějších českých měst,
má veřejnost nyní nově k dispozici srovnání
63 největších měst České republiky, a to z
hlediska sociální situace.Hlavní město České republiky získalo
v rámci hodnocení sociální situace 90,09 indexních bodů a umístilo se
tak na druhém místě. Prahu předčil o 1,7 bodu Jindřichův Hradec, který
tak dosáhl na vrchol žebříčku.
Praha je z hlediska sociální situace druhá - kvůli drahému bydlení
V
žebříčku sociální situace se centrum České
republiky, Praha, umístilo na výborném
druhém místě s 90,09 indexních bodů.
„Přestože hlavní město dominovalo v mnoha
kategoriích studie, několik zohledněných faktorů mu
znemožnilo získat v průzkumu takzvaně zlatou. Praha se
například umístila na prvních
příčkách v žebříčcích
nejnižší míry nezaměstnanosti,
nejvyšší úrovní mezd a
starobního důchodu. Hlavní město ovšem vykazuje
také nejvyšší ceny bydlení a
první místo získalo i v tabulce kriminality s
57,57 trestnými činy na 1000 obyvatel. Praha tak může být
označena za centrum kriminality v České republice. V tomto
negativním hodnocení městu Praha konkuruje město Ostrava,
které vykázalo jen o něco menší počet
trestných činů relativně. Na druhé straně je třeba dodat,
že hlavní nebo největší města státu jsou
obvykle centry kriminality,“ prohlásil René Wokoun,
ředitel Střediska regionálních a správních
věd Vysoké školy ekonomické v Praze,
vedoucí metodického týmu studie MasterCard
česká centra rozvoje.
„Studie
ukazuje klasické klady i zápory velkých měst: na
jedné straně výhody v podobě například
nižší míry nezaměstnanosti, na druhé straně
zvýšené množství trestných činů. Je
to pro nás potvrzení toho, co již víme a
zároveň motivace, abychom pokračovali v naší snaze
dlouhodobě snížit kriminalitu a odstranili i další
negativní jevy v našem hlavním městě,“ řekl
Martin Trnka, ředitel magistrátu hlavního města Prahy.
Mezi
další úspěchy hlavního města patří
například druhé místo v kategorii naděje
dožití mužů, či pátá příčka v tabulce
měřící stejné hodnoty u žen. Ovšem i když
získala Praha první místo v žebříčku s
nejvíce trestnými činy na 1000 obyvatel, v tabulce
násilných trestných činů se umístila až na
dvacátém osmém místě. V dolní půlce
žebříčku se pak hlavní město objevilo v tabulce s
nejvyšším invalidním důchodem. Dále
vykazovala Praha k 31. dubnu 2011 s 4 % nejnižší
míru registrované nezaměstnanosti, ovšem
podíl dlouhodobé nezaměstnanosti, který činil 23
%, vynesl hlavnímu městu až čtvrtou příčku.
„Problém
nezaměstnanosti a poskytování sociálních
dávek je úzce propojen. Jedním ze způsobů, jak
zlepšit distribuci sociálních dávek, je
podle společnosti MasterCard využití sociálních
karet. Jejich cílem je distribuci těchto prostředků nejen
zjednodušit a zamezit jejich zneužívání,
ale i přinést finanční úsporu pro stát.
Tento systém využívá již mnoho evropských i
mimoevropských státních správ, kde se
sociální karty těší velkému
úspěchu,“ prohlásila k problematice
sociálních dávek Eva
Kárníková, obchodní ředitelka pro rozvoj
obchodů MasterCard Europe pro Českou republiku, Slovensko a
Slovinsko.
Celkové výsledky studie
Podle
projektu MasterCard česká centra rozvoje je
nejlepší sociální situace v Jindřichově
Hradci, který získal 91,81 bodů. Na druhém
místě se umístila Praha s 90,09 body. Třetí
příčku obsadil Hradec Králové (89,38 bodů).
Nejhorší situace je v Karviné, v Sokolově a
v Šumperku.
Celkové výsledky sociální situace v 63 největších českých městech
| Město s nejlepší sociální situací |
|
31 |
Kladno (STČ) |
85,390 |
| 1 |
Jindřichův Hradec (JHČ) |
91,813 |
|
32 |
Česká Lípa (LBK) |
85,275 |
Města s vynikající sociální situací
|
|
33 |
Frýdek-Místek (MSK) |
85,247 |
| 2 |
Praha (PHA) |
90,090 |
|
34 |
Uherské Hradiště (ZLK) |
85,198 |
| 3 |
Hradec Králové (KHK) |
89,377 |
|
35 |
Kolín (STČ) |
85,129 |
| Města s výbornou sociální situací |
|
36 |
Prostějov (OLK) |
85,128 |
| 4 |
Náchod (KHK) |
88,825 |
|
37 |
Kopřivnice (MSK) |
85,039 |
| 5 |
Pardubice (PAK) |
88,662 |
|
Města s podprůměrnou sociální situací
|
| 6 |
Písek (JHČ) |
88,345 |
|
38 |
Nový Jičín (MSK) |
84,996 |
| Města s dobrou sociální situací |
|
39 |
Litoměřice (ULK) |
84,952 |
| 7 |
České Budějovice (JHČ) |
87,877 |
|
40 |
Olomouc (OLK) |
84,943 |
| 8 |
Třinec (MSK) |
87,613 |
|
41 |
Valašské Meziříčí (ZLK) |
84,922 |
| 9 |
Tábor (JHČ) |
87,558 |
|
42 |
Kroměříž (ZLK) |
84,888 |
| 10 |
Mladá Boleslav (STČ) |
87,512 |
|
43 |
Bohumín (MSK) |
84,877 |
| 11 |
Plzeň (PLK) |
87,460 |
|
44 |
Příbram (STČ) |
84,852 |
| 12 |
Blansko (JMK) |
87,238 |
|
45 |
Cheb (KVK) |
84,702 |
| 13 |
Jablonec nad Nisou (LIB) |
87,124 |
|
46 |
Opava (MSK) |
84,671 |
| 14 |
Zlín (ZLK) |
86,959 |
|
47 |
Litvínov (ULK) |
84,671 |
| 15 |
Vyškov (JMK) |
86,945 |
|
48 |
Chomutov (ULK) |
84,597 |
| 16 |
Strakonice (JHČ) |
86,793 |
|
49 |
Karlovy Vary (KVK) |
84,585 |
| 17 |
Teplice (ULK) |
86,595 |
|
50 |
Děčín (ULK) |
84,585 |
| 18 |
Žďár nad Sázavou (VYS) |
86,457 |
|
51 |
Vsetín (ZLK) |
84,515 |
| 19 |
Havlíčkův Brod (VYS) |
86,278 |
|
52 |
Havířov (MSK) |
84,487 |
| 20 |
Jihlava (VYS) |
86,203 |
|
53 |
Most (ULK) |
84,373 |
| 21 |
Trutnov (KHK) |
86,202 |
|
54 |
Břeclav (JMK) |
84,340 |
| 22 |
Brno (JMK) |
86,025 |
|
55 |
Přerov (OLK) |
84,102 |
| Města s průměrnou sociální situací |
|
56 |
Hodonín (JMK) |
84,088 |
| 23 |
Jirkov (ULK) |
85,749 |
|
57 |
Ostrava (MSK) |
84,009 |
| 24 |
Český Těšín (MSK) |
85,718 |
|
Města se zhoršenou sociální situací |
| 25 |
Kutná Hora (STČ) |
85,699 |
|
58 |
Orlová (MSK) |
83,972 |
| 26 |
Klatovy (PLK) |
85,678 |
|
59 |
Znojmo (JMK) |
83,788 |
| 27 |
Chrudim (PAK) |
85,657 |
|
60 |
Krnov (MSK) |
83,659 |
| 28 |
Ústí nad Labem (ULK) |
85,527 |
|
61 |
Šumperk (OLK) |
83,503 |
| 29 |
Třebíč (VYS) |
85,451 |
|
62 |
Sokolov (KVK) |
83,470 |
| 30 |
Liberec (LBK) |
85,418 |
|
63 |
Karviná (MSK) |
83,016 |
Zdroj: Studie MasterCard česká centra rozvoje 2011, hodnota uvedena v indexních bodech
reklama
|
všechny články | |
Dále v rubrice
Menší riziko a větší výnos: Jak rozumně rozdělit investice a dosáhnout stabilního růstu
Žít z výplaty do výplaty je čím dál tím častějším tématem napříč českou společností. Nejhůř je na tom zatím Generace Z, která je vesměs smířená s tím, že v životě bude hledat jiné a daleko snáz dosažitelné hodnoty, než je soukromé vlastnictví bytu...
|
Jak se zabezpečit na stáří
Průměrné dožití populace se prodlužuje. Jak se zabezpečit na odchod do důchodu a vytvořit si dostatečnou finanční rezervu?
|
Jak investují různé generace?
Každá generace je definována vlastní perspektivou, která vznikla v důsledku generačního historického kontextu a společenských vlivů. Pokud jde o peníze a investice, tak každá z nich má své zakořeněné investiční postoje, které reflektují ekonomické podmínky...
|
Jaké jsou plány XTB pro rok 2024?
Společnost XTB, globální fintech poskytovatel online investiční platformy a mobilní aplikace, představila svoje plány pro rok 2024. Zároveň oznámila nový milník – její služby nyní využívá jeden milion zákazníků po celém světě. Tento úspěch přišel něco málo přes tři roky poté...
|
všechny články v rubrice
|