Kontrolní hlášení si účetní nezískalo
Absolutní většina účetních vnímá zavedení nové povinnosti v podobě kontrolního hlášení negativně. Vyplynulo to z průzkumu Komory certifikovaných účetních, která provedla šetření na téma nové zákonné povinnosti během února 2016, tj. v době těsně předcházející podání prvního kontrolního hlášení. Pouze 11 % dotázaných certifikovaných účetních vyjádřilo pozitivní sympatie.
S účinností od 1. 1. 2016 vznikla plátcům daně z přidané hodnoty zákonná povinnost podávat kontrolní hlášení, speciální daňové tvrzení. Toto tvrzení nenahrazuje řádné daňové přiznání k DPH ani souhrnné hlášení. Podává se pouze elektronicky ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně a poskytuje údaje z daňových dokladů. Kontrolní hlášení je zaváděno jako efektivní prostředek k odhalení daňových úniků a podvodů. Finanční správa odhaduje, že po zavedení kontrolního hlášení dojde ke zvýšení daňových příjmů, zpočátku přibližně o 5 až 10 mld. korun ročně.
„Jedním ze zásadních důvodů negativního postoje certifikovaných účetních jsou extrémní pokuty za pozdní reakci na výzvu k odstranění pochybností, které bude finanční správa rozesílat. Ze zákona je poplatník povinen reagovat během 5 kalendářních dnů a v případě, že tuto lhůtu nesplní a reakci odešle byť jen o den později, dostane pokutu ve výši 30 tis. Kč. Tato a další sankce nejsou ani tak nástrojem v boji při odhalování daňových úniků a podvodů, ale je to spíše restrikce účetních, kteří, pokud nemají kolegu, který by je v případě přijetí výzvy v době dovolené zaskočil, nemají možnost si vzíti delší dovolenou. Zákonodárci sice slibují, že dojde ke zmírnění těchto sankcí, a to i se zpětnou působností, nicméně dosud není nic uzákoněno, a proto si nemůžeme být jisti, že se tak stane a k jakému zmírnění dojde.“ uvedla Ing. Zuzana Pšeničková, místopředsedkyně Komory certifikovaných účetních.
Z průzkumu také vyplývá, že se certifikovaní účetní nedomnívají, že zřízením nové povinnosti dojde ke zvýšení daňových příjmů. Celých 90 % dotázaných členů považuje zpracování tvrzení za zbytečnou časovou zátěž, která se promítne do zdražení účetních služeb. Přes 80 % respondentů připravuje kontrolní hlášení pro své klienty a naprostá většina z nich (60 %) navýší odměnu, jíž si za vedení účetnictví účtuje.
V důvodové zprávě předkladatel uvádí, že vyvolané náklady na straně plátců DPH se budou pohybovat na úrovni cca 1,37 mld. Kč. Tyto náklady byly stanoveny s použitím hodinové mzdy ve výši 197 Kč. Nicméně respondenti z řad zaměstnanců v 80 % uvedli, že jejich hodinová odměna přesahuje tuto hranici.
„Nastavení účetních systémů a zavedení nových účetních postupů v účetních jednotkách mají na starosti ve valné většině účetní odborníci, nikoliv řadoví účetní. Protože respondenty tohoto průzkumu byly členi KCÚ, tzn. certifikovaní účetní, domnívám se, že výsledek tohoto průzkumu týkající se hodinové mzdy odpovídá více realitě než předpoklad v důvodové zprávě, který zřejmě vycházel ze statistických údajů,“ dodává Ing. Zuzana Pšeničková.
Co se přípravy na novou povinnost podávání kontrolního hlášení týče, 60 % členů KCÚ uvedlo, že jim příprava, například nastavení účetního programu, samostudium či účast na školení, zabrala až 50 hodin. Dalších 12 % z nich pak muselo samotné přípravě věnovat více než 50 hodin. Externí náklady vynaložené na úpravu účetního systému, mezi něž patří například upgrade účetního programu, poradenství či školení, pak polovina dotázaných vyčíslila do 10 000 korun pro jeden daňový subjekt. Ale čtvrtina dotázaných vyčíslila tento náklad až na 100 000 korun.
„Finanční správa na svých internetových stránkách uveřejňuje odpovědi na dotazy a různé informace a pokyny týkající se této nové povinnosti. Z objemu zveřejňovaných informací a výsledků tohoto průzkumu je zřejmé, že vyplnění kontrolního hlášení není až tak jednoduché, jak bylo prezentováno v „promo“ videu finanční správy ke kontrolnímu hlášení. Ve videu je předkládána domněnka, že kontrolní hlášení je schopen podat sám podnikatel, bez pomoci účetní. Domnívám se, že toto je ovšem myslitelné jen u drobného živnostníka, který má pouze pár daňových dokladů v měsíci bez splátkových a platebních kalendářů a různých dalších specifik,“ dodává Pšeničková.
Z průzkumu jasně vyplývá, že pro podnikatelské subjekty tato nová povinnost znamená nejen nárůst administrativy, ale i s ním související zvýšení nákladů, a to nad výši uváděnou Ministerstvem financí.
|
24.2.2016
PředchozíDalší
| | |