Evropské země mohou čelit exodu mladých

Téměř každý pátý Čech ve věku mezi 18 a 24 lety uvažuje o tom, že se přestěhuje do jiné země, aby si finančně polepšil

• Dobrou zprávou je, že skoro polovina dotázaných Čechů v téže věkové skupině shodně poukazuje na průběžné zlepšení v oblasti osobních financí. 59 procent mladých mezi 18 – 24 lety si dokonce pravidelně spoří každý měsíc.

• Plných 50 procent mladých Čechů od 18 do 24 let však přiznává, že během uplynulých 12 měsíců pozdě zaplatili alespoň jednu fakturu, 4 procenta pak pět a více faktur.

• 12 procent mladých si na úhradu svých účtů během uplynulých 6 měsíců vypůjčilo peníze. Vůbec nejčastěji si na zaplacení běžných účtů (kromě hypotéky) půjčují Češi ve věku od 35 do 49 let. Stane se to až 17 procentům z nich.

• Nejčastěji si Češi na úhradu výdajů půjčili u rodiny (38 %), u přátel (25 %) a až potom u své banky (23 %).

• Mladí lidé v Maďarsku, v Polsku, na Slovensku, v Itálii a v Portugalsku patří k těm, kteří jsou nejvíce odhodláni opustit svou zemi a hledat štěstí jinde.

• V Maďarsku dosahuje počet mladých lidí připravených se z finančních důvodů přestěhovat jinam 60 procent; za ním následuje Polsko s 41 procenty, Slovensko s 40 procenty a Itálie s 37 procenty. To jsou některé ze závěrů Evropského reportu o platbách spotřebitelů společnosti Intrum Justitia, každoročního průzkumu finanční situace více než 22 400 Evropanů z 21 zemí.
• Ochota stěhovat se do zahraničí v mnoha zemích souvisí s nezaměstnaností mladých. Například v Itálii, kde patří k nejvyšším, je nezaměstnanost v této kategorii 41 procent, zatímco na Slovensku je to 24 procent. Podobná situace se ale objevuje i v zemích, kde je nezaměstnanost mladých relativně nízká, jako je například Maďarsko se zhruba 7 procenty nebo Polsko s 19 procenty.
• V průměru skoro každý čtvrtý (23 procent) mladý Evropan uvažuje o přestěhování se do jiné země v důsledku finanční situace doma.
„To, že mladí Evropané mají malou důvěru v budoucnost svých zemí, je problematické pro všechny. Pro mladého člověka ve věku 25 let nebo méně je zcela přirozené si představovat svět, ve kterém by mohl prostřednictvím tvrdé práce svůj život zlepšit. Pozitivní interpretací našeho výzkumu je, že mnoho mladých Evropanů je připravených zasadit se o zlepšení vlastní situace. Negativním rysem je ale to, že nemají dostatek důvěry v možnost toho dosáhnout ve vlastní zemi,“ uvádí Erik Forsberg, generální ředitel a prezident společnosti Intrum Justitia.

Touha po lepší ekonomické budoucnosti je vlastní mladým lidem napříč celou Evropou. Dokonce i v zemích s relativně dobrou finanční situací, jako je Německo a skandinávské státy, zvažuje 6–13 procent mladých lidí ve věku 18–24 let, že by mohli zkusit hledat lepší vyhlídky jinde. 24 procent mladých respondentů ve Francii a 13 procent v Británii uvedlo, že zvažují možnost odstěhovat se do jiné země, aby svou životní situaci zlepšili.

„Vzhledem k tomu, že průměrný počet mladých Evropanů, kteří nejsou zaměstnaní ani nestudují, přesahuje 18 procent, je nutné, aby přední představitelé Evropy našli kreativní řešení, prokázali své odhodlání situaci změnit a dali mladým lidem naději. Existuje mnoho možných řešení, ať už v podobě učňovských pozic nebo speciálních mezd pro mladé, které by nabídly cestu k lepší finanční situaci a udržitelným osobním financím,“ uvádí Erik Forsberg, generální ředitel a prezident společnosti Intrum Justitia.

Zdá se ale, že mnoho lidí důvěru v lepší časy ztratilo. Evropský report o platbách spotřebitelů ukazuje, že pouze 67 procent mladých Evropanů ve věku 18–24 let je přesvědčeno, že mají realistickou šanci výrazně zlepšit svou životní ekonomickou situaci.

Pětina respondentů (21 procent) uvádí, že jejich děti na tom budou finančně hůře než oni, a každý čtvrtý mladý Evropan si nemyslí, že jeho finanční situace bude lepší než jeho rodičů. Téměř pětina (17 procent) mladých Evropanů se domnívá, že není realistické očekávat, že by svou finanční situaci mohli zlepšit. To znamená, že miliony mladých Evropanů mají jen malou důvěru ve svou ekonomickou budoucnost.

„Je to pravděpodobně poprvé v novodobých dějinách, kdy mladá generace nemá stejné ekonomické příležitosti jako její rodiče. Výsledky zprávy ukazují, že Evropa se rozděluje na ty, kdo mají velké možnosti a naději, a na ty, jejichž možnosti jsou jenom omezené a díky tomu přicházejí i o vyhlídky do budoucna. Vzhledem k tomu, že nezaměstnanost mladých v Evropě je nad hladinou 20 procent, což odpovídá 4,5 milionům mladých lidí ve věku do 25 let, je nutné začít jednat, než se propast dále prohloubí. Z našich vlastních údajů vyplývá, že pokud nejste schopni splácet své dluhy v mládí, pak se výrazně zvyšuje pravděpodobnost, že se ve stejné situaci ocitnete znovu i později,“ vysvětluje Erik Forsberg.

Naděje v lepší budoucnost a možnost zlepšit vlastní finanční situaci je nejsilnější mezi mladými Estonci, kde ji vyjádřilo 87 procent respondentů. Ve Švédsku je stejně optimistických respondentů 83 procent a v Norsku 80 procent. V Řecku si podle průzkumu pouze 41 procent mladých lidí myslí, že mají realistickou šanci výrazně zlepšit svou životní situaci, což je nejnižší hodnota v celé Evropě. Za Řeckem následuje Maďarsko s 52 procenty a Belgie s 57 procenty.

O Intrum Justitia

Společnost Intrum Justitia je přední evropskou společností, která poskytuje služby v oblasti správy pohledávek a nabízí komplexní služby včetně odkupu pohledávek určené k měřitelnému zlepšení cashflow klientů a jejich dlouhodobé ziskovosti. Založena byla roku 1923 a dnes má zhruba 3 800 zaměstnanců na 20 trzích. Její konsolidované příjmy činily v roce 2014 5,2 miliardy švédských korun. Intrum Justitia AB je od roku 2002 kótovaná na burze Nasdaq OMX ve Stockholmu. Další informace naleznete na stránkách www.intrum.com

O Evropském reportu o platbách spotřebitelů Intrum Justitia

Evropský report o platbách spotřebitelů vznikl v roce 2013. Jako „katalyzátor zdravé ekonomiky“ společnost Intrum Justitia vnímá nutnost pravidelně sledovat situaci více než 22 400 evropských spotřebitelů. Cílem průzkumu je lépe pochopit životní realitu, která ovlivňuje chování spotřebitelů při platbách za produkty a služby. Údaje v Evropském reportu o platbách spotřebitelů vycházejí z externího průzkumu vyplňovaného samotnými respondenty online, který realizuje společnost United Minds.

Intrum Justitia  |  20.11.2015


PředchozíDalší