Česká softwarová firma digitalizuje banky v Evropě i v USA. Rozhovor s šéfem BSC
| 16.8.2019 | Michal Mošnička | |
 Některé české firmy jsou schopny se dnes prosadit i v mezinárodním měřítku. Ale v oblasti bankovního softwaru to není určitě jednoduché. Banky jsou konzervativní a využívají stará osvědčená řešení, která samozřejmě pocházejí zejména ze Západní Evropy nebo z USA. Čím je BSC (Banking Software Company) specifická, že je schopná se uplatnit v ostré konkurenci doma i ve světě? Na jakých regionálních trzích tato česká vývojářská společnost působí, jak se tyto trhy liší a kdo jsou její klienti nám v rozhovoru pro portál Finparáda.cz přiblížil Petr Koutný, CEO BSC.
Na snímku: Petr Koutný, CEO BSC
BSC má za cíl se stát globální společností. Jaký je rozdíl mezi stávající mezinárodní a globální?
Já ten rozdíl vnímám tak, že mezinárodní firma působí primárně na domácím trhu a z domova se jí daří získávat různé zakázky a klienty v zahraničí. Mezinárodní firma má ale stále centralizovaný obchodní model s centrem na domácím trhu. Globální firma oproti tomu aktivně, cílevědomě a systematicky získává nové zakázky v zahraničí, a to za pomoci znalosti lokálního prostředí, obchodních týmů v různých koutech světa a s globálním marketingem v zádech. Důležitou roli v tomto modelu hrají partneři. Takový obchodní model je naopak decentralizovaný, nazval bych ho dokonce distribuovaným. Právě tam se teď s BSC chceme dostat. Že je tento model funkční, jsme si ověřili například v USA, kde jsme digitálně transformovali již několik bank a finančních institucí právě ve spolupráci s lokálním partnerem a způsobem, který nemá v Evropě zatím obdoby.
Nabízíte digitální řešení pro banky, můžete nám více přiblížit pojmy jako digitální banka, digitální brand, neobanka a digitální finanční služby?
Digitální banky mají vlastní bankovní licenci a snaží se nabízet poměrně široké spektrum služeb, ovšem digitálně. Jejich největší výhoda tkví ve schopnosti využívat digitální prostředí k zajištění maximální dostupnosti a flexibility svých produktů a služeb.
Digitální brandy stávajících bank jsou projekty, kdy finanční instituce disponující bankovní licencí spustí nový „brand“ digitální banky, ale používají stávající licenci a často i velkou část své infrastruktury. Jako příklad lze uvést třeba ING Direct nebo projekt Zuno, který se ale zářné budoucnosti nedočkal. Výhoda digitálního brandu je jednoduchá - banka může rychle zaujmout nové skupiny klientů, pro které by nemusela být pod svou hlavní značkou atraktivní.
Neobanky jsou naproti tomu nové instituce, které postaví své služby kolem potřeb a zákaznického zážitku. Pro podnikání ve finančním sektoru využijí smluv s jinými finančními institucemi, držiteli bankovní licence, kteří jim poskytnou základní bankovní infrastrukturu.
Digitální služby jsou naopak samostatné projekty, které staví svou nabídku zcela nezávisle na jiných finančních institucích. Pro své podnikání často nepotřebují bankovní licenci, protože neposkytují služby, které by toto vyžadovaly. Noví vyzyvatelé často začínají jako tento typ instituce a poté, co získají potřebné licence, migrují do neobanky nebo plné digitální banky.
Na kterých trzích prodáváte a na kterých plánujete prodávat?
Aktuálně jsme nejsilnější v domovském regionu střední Evropy, ve východní Evropě, ale i třeba v USA. V zemích Středního východu a na druhé straně naopak v regionu západní Evropy vidíme velkou obchodní příležitost a svá obchodní zastoupení chceme nyní budovat primárně tam.
Odmítli jste zakázky na některých trzích?
Ano, každou zakázku zvažujeme a některé jsme odmítli. Měli jsme například nabídku z Afghánistánu, kterou jsme nevzali. Při naší práci je potřeba klienta pravidelně navštěvovat a já nechci své lidi posílat do míst, kam sám nejezdím rád a kde se necítím bezpečně. Asi to bude znít trochu pateticky, ale v těchto případech je pro mě důležitější bezpečí než byznysová příležitost.
Jak se česká firma dostane na jeden z nejvíce konkurenčních trhů v USA?
Spojené státy jsou v byznysu Mekkou, kam se chce probojovat prakticky každý. Mám tedy samozřejmě velkou radost, že se nám to podařilo. Měli jsme tak trochu štěstí a podařilo se nám navázat spolupráci se společností NYMBUS, která vlastní a vyvíjí moderní core-bankingový systém. My naopak vyvíjíme digitální nadstavby, které umíme na core-banking snadno napojit, a naše spolupráce tedy skvěle klape. Za 12 měsíců se nám podařilo digitálně transformovat již pět amerických bank. Naše společné řešení umožní provést tuto změnu v rekordním čase - v podstatě za kvartál - a během krátké chvíle tak může i z malé banky udělat digitálního vyzyvatele, který díky tomu dosáhne na řádově více klientů.
Co je zajímavého, odlišného na trhu řešení bankovních systémů v USA oproti Evropě?
Spojené státy pro nás skýtají velice zajímavé možnosti, protože oproti Evropě je americký bankovní trh mnohem svobodnější a méně regulovaný. Daří se tam například modelu “bank-as-a-service”, kdy banka, která má vlastní bankovní licenci, může nabízet “banku na klíč”. Různé společnosti, ať už obchodní nebo sportovní, si tak mohou koupit hotový finanční produkt, za kterým stojí bankovní systém a procesy, které vyvíjíme a provozujeme my, a k provozu využít i bankovní licencí, která je poskytnuta naším partnerem.
Primárním zákazníkem jsou například sportovní kluby, které mají obrovskou fanouškovskou základnu a hledají další cesty, jak ji monetizovat. Díky nám mohou mít za pár týdnů postavenou banku, kterou my zajišťujeme technologicky i transakčně a oni se starají jen o své zákazníky. Těm mohou nabízet třeba spotřebitelské úvěry či kreditní karty a využívat tak jejich loajalitu ke značce. V tomto jsou však Spojené státy specifické, důvěra a loajalita jakožto atribut značky hraje významnou roli při rozhodování, jaký produkt si koupit. Něco takového zatím evropská legislativa příliš nepodporuje.
A co v Asii?
Trhy v Asii jsou zajímavé zase tím, že jsou tam banky celkově dravé a moderní. Mezitímco v Evropě mají banky systémy z 80. a 90. let, které s velkými obtížemi digitálně transformují, v Asii či třeba Africe si bankovní systémy takovéto historické zatížení nenesou, protože se jednoduše vyvinuly později. Transformují se tak výrazně rychleji. Navíc i díky pozdějšímu nástupu mobilních sítí je v Asii jiná chuť využívat mobilní služby. Komfortní přístup k bance přes smartphone je jednoznačný must have.
Mají banky v USA nějaké zajímavé přístupy k mladým lidem?
Všechny banky dnes již ví, že k mileniálům vede cesta přes mobilní aplikaci. Pomocí mobilu chtějí mít možnost nejen kontrolovat zůstatky, převádět prostředky a platit účty, ale stále více také digitálně nakupovat a využívat takové možnosti, jako je třeba velice jednoduché rozdělení platby v restauraci mezi více lidí.
Situace v Americe je oproti té lokální trochu jiná v tom, že tam banky musí trochu bojovat se skepsí mladých. Ta nepramení pouze z finanční krize. Američtí mileniálové jsou často zatížení studentskými dluhy se špatným výhledem na budoucnost a k bankám tak nemusí mít kladný vztah. Zároveň žijí v novém online prostředí a fandí inovativním digitálním hráčům, jako je Apple, Amazon nebo Google.
Vzhledem k tomu, že mileniálové právě nyní vstupují do životních fází, které zahrnují jejich hlavní finanční závazky, jako je nákup domu, plánování svatby, první dítě nebo zahájení penzijního spoření, banky nemohou otálet. Čím dříve jim nabídnou stejný zážitek jako tyto “bigtech” firmy, tím vyšší bude šance banky, že tyto životní situace prožijí s onou mladou generací a budou z toho profitovat.
Nějaký čas jste strávil v Tanzánii. Jaké je bankovnictví v této zemi?
Je zajímavé sledovat, jak se bankovnictví dokáže přizpůsobit potřebám konkrétního trhu. Například zmiňovaná Tanzánie nabízela možnost instantních plateb na základě SMS ověřování v době, kdy si o tom evropský trh mohl nechat zdát. Peníze vám tak esemeskou mohl poslat úplně kdokoli a na základě rychlého ověření vám hotovost vydal prodavač i v tom nejzapadlejším kiosku. Možná jste již slyšeli o systému m-Pesa, který tam funguje perfektně, ovšem v Evropě by se nikdy nemohl prosadit. V Evropě existuje funkční finanční infrastruktura, která projektům typu m-Pesa nedává prostor. Zákazníci takovou službu prostě nepotřebují.
Co klasické banky a fintechy?
Fintechové startupy jsou velice důležitou součástí celého ekosystému a byly to právě ony, kdo postrčily kupředu celou řadu trendů či ukázaly, že po některém typu služeb může být poptávka. Není je ale potřeba přeceňovat, protože jsou spíše katalyzátorem a partnerem než vážnou konkurencí bank. Startupy zaměřené na bankovnictví se vždy zaměřují na konkrétní úzkoprofilovou oblast, kde chtějí nabídnout lepší alternativu. V případě populárního Revolutu jsou to především platby na cestách, u českého Twista jednoduché odložené platby a třeba britské Monzo láká na plně mobilní bankovnictví.
Fintechové startupy jsou skvělé v tom, že vyvíjí tlak na banky, aby se v daných oblastech zlepšovaly. Banky ale nejspíš nikdy plně nenahradí. Nebudou totiž schopny své služby efektivně škálovat natolik, aby dokázaly uspokojit všechny potřeby zákazníků. Skvělé je, že banky na aktivity fintech startupů reagují a snaží se jim vyrovnat. Fintechové startupy jsou tedy skvělé pro urychlování vývoje v konkrétních oblastech bankovnictví.
Jaké klienty má BSC v ČR, případně v SR?
V České republice vyvíjíme bankovní systémy třeba pro Raiffeisenbank, PPF Banku, Equa banku či Unicredit. Na Slovensku je to pak Tatra banka a Slovenská sporiteľňa. Naše role je zde jednoduchá – jsme partnerem pro všechny banky, které se pustily do transformačního procesu. V podstatě nám je tedy jedno, jestli se banka překlopí kompletně na náš Digital Bank OS nebo vezme jen některou z jeho částí v případě, kdy ostatní části je schopna zajistit sama.
Kromě toho jsme významný dodavatel řešení pro regulatorní výkaznictví bank, které využívají již téměř všechny velké české banky, a zároveň nabízíme systém pro automatizaci plateb.
Například v Raiffeisenbank dlouho běžel projekt digitalizace core-bankingu, ale tento projekt se nepodařilo dokončit. Ze stávajícího mobilního bankovnictví RB mají klienti různé pocity.
Netroufám si komentovat projekt Raiffeisenbank. Obecně však mohu říci, že překlopit core-banking systémy, které často vznikaly v osmdesátých - devadesátých letech, na nové řešení nemusí být vždy ta nejvhodnější cesta. Jsou to neskutečně náročné projekty, jejichž návratnost leží spíše než v letech v desítkách let. Často se jako lepší varianta jeví zachovat stávající core-banking systém, ale změnit jeho roli v rámci aplikační architektury banky. Core-banking by měl být pouze jedním ze systémů, které jsou zapojeny do digitálního srdce banky, a tím “core” banky v budoucnu nebude hlavní bankovní systém, ale platforma pro obsluhu zákazníků a rapidní vývoj produktů. My tuto platformu nazýváme bankovní operační systém a vidíme v něm budoucnost naší firmy.
Co se týká mobilního bankovnictví RB, tak i tam je znát dědictví minulosti. Nicméně banka právě do této oblasti hodně investuje a myslím, že jejich mobilní aplikace je již dnes mnohem lepší. Doba, kdy banka jednou za dva roky uvolnila novou aplikaci, je pryč a nastává doba kontinuálního rozvoje a vylepšování. I Raiffeisenbank jde touto cestu a myslím, že se její klienti mohou těšit na další zlepšování a nové služby jako Apple Pay či Android Pay.
Určitě i vy máte vyzkoušených několik mobilních aplikací českých bank, která se Vám osobně zdá uživatelsky příjemná?
Ano, jako profesionál v této oblasti jich používám hned několik. Mým favoritem je aplikace George České spořitelny a to i přesto, že s touto aplikací nemá naše firma nic společného. (Úsměv)
Co je podle Vás zajímavým trendem v současném českém bankovnictví?
Jednoznačným trendem je “mobile first” přístup, a to nejen v českém bankovnictví. Mobilní telefon nosíme neustále s sebou a jedná se tedy o tu nejjednodušší a nejpřirozenější cestu k bankovním službám. Zákazníci požadují, aby toho přes aplikaci mohli vyřídit co nejvíce, a banky jim v tom rády vyhoví. Klienti jsou totiž v mobilním bankovnictví mnohem aktivnější než v klasickém internet bankingu. Přes mobil proto již jde nejen spravovat účet a bezkontaktně telefonem platit. Banky umožňují v aplikaci zakládat účty, sjednávat úvěry či pojistky, investovat a podobně. Jen pro zajímavost bych zmínil, že v zahraničí již máme zákazníky, tj. banky, které se vydaly cestou “mobile only”, tj. klientům již ani internetovou aplikaci nenabízejí.
Dalším trendem je snaha pokrytí celé tzv. zákaznické cesty (Customer Journey). Zákazník bude do budoucna chtít, aby mu jedna instituce, ve kterou má plnou důvěru, pomohla vyřešit jeho konkrétní problém od začátku až do konce. Člověk by tedy v budoucnu mohl přijít na jediné kontaktní místo a vyřídit si například nové bydlení – od sehnání konkrétního bytu přes zajištění hypotéky a pojištění až třeba po vyřízení přepisu na katastru. Oním kontaktním místem by přitom mohla být banka, která má dostatečný aparát, dostatečnou penetraci a hlavně potřebnou důvěru.
všechny články | |
Dále v rubrice
Odměna až 24 000 Kč nebo televize. Jaké jsou nové odměny bank?
UniCredit Bank nabízí až 24 000 Kč při sjednání nové půjčky. Air Bank spouští svět výhod Unity. Jaké výhody a odměny nabízejí banky v dubnu? Přehled slev a bonusů najdete v našem článku...
|
Denní zprávy
Zajímá vás svět finančních produktů a služeb, ale i ekonomická témata? Každý všední den pro vás připravíme přehled těch nejzajímavějších informací a novinek z finančního trhu za den předchozí. Sledujte naše...
|
Co nového připravila Air Bank pro společné klienty s O2?
Air Bank rozšiřuje výhody pro společné klienty s O2, spouští svět výhod Unity. Od 15. dubna si mohou zákazníci jednotlivé výhody zapnout v?mobilní aplikaci My Air, kde také najdou podrobnosti o každé z?výhod a zjistí, jak ji získat a...
|
Aktuální data z hypotečního trhu
Banky pozvolna snižují hypoteční sazby. Počet poskytnutých hypoték vzrostl. Aktuální data ČBA Hypomonitoru a srovnání hypotečních úvěrů naleznete v našem článku...
|
všechny články v rubrice
|