Recept pro Českou republiku, aby přestala ekonomicky zaostávat: zjednodušovat, zefektivňovat a zpružňovat
| 3.8.2016 | Zdeněk Bubák, zpráva Raiffeisenbank | |
 Česko není žádným středoevropským tygrem, ale líným kocourem spokojeně si hovícím na měkkém polštářku a čekajícím, co mu páníček přinese. Běžme však od metafor k faktům. Jak je na tom ekonomika Česka, jaké má neduhy a jak je do budoucna eliminovat? Podrobnosti přinesla Raiffeisenbank na své tiskové konferenci 2. srpna 2016 v Praze.
Raiffeisenbank uspořádala 2. srpna tiskovou konferenci, na které novináře seznámila s aktuálními trendy světové a české ekonomiky. Zástupci banky a její investiční společnosti se však nespokojili jen s popisem stavu, ale přišli i s návrhy, jak by ČR měla dál postupovat, aby nezačala více zaostávat. V tomto směru bylo klíčové vystoupení Heleny Horské, hlavní ekonomky české Raiffeisenbank. Přinášíme vám hlavní body z její prezentace na této tiskové konferenci.
reklama
|
Slabý růst produktivity práce, zaostávání životní úrovně
Česká ekonomika sice překonala dvojitou recesi z roku 2009 a přelomu let 2012 a 2013, ale i přes silný ekonomický růst v roce 2015, podpořený mimo jiné několika mimořádnými faktory - především dočerpáváním EU fondů a nízkými cenami surovin, se růst životní úrovně zpomalil a začal zaostávat za sousedními ekonomikami tzv. Visegradské čtyřky (dále V4).
Vinu na tomto zpomalení má slabý růstu produktivity práce. Růst ekonomiky založený na přílivu zahraničních investic a integraci s EU se již vyčerpal. Zahraniční firmy svou roli při zvyšování efektivity a růstu životní úrovně již sehrály, ale to nejde říci o firmách v domácích rukou. Těm se nedaří vytáhnout produktivitu na úroveň zahraničních firem. Navíc firmy po roce 2011 přišly o silný vnější motiv zvyšovat produktivitu práce – o posilující českou korunu. Firmy se rychle přizpůsobily a oslabení koruny Českou národní bankou (ČNB) v listopadu 2013, které preventivně zastavilo její posilování, vytvořilo „měkký polštář“ pro české exportéry a s nimi spolupracující domácí firmy. Je tak nejvyšší čas hledat nové způsoby, jak restartovat růst ekonomické/životní úrovně a jak se posunout v hodnotovém žebříčku výše k náročnější výrobě s vyšší přidanou hodnotou.
Životní úroveň v ČR od roku 2007 roste pomaleji, dokonce se z premianta v jejím růstu od roku 2008 stal ve Visegradské čtyřce (Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko) ten poslední v peletonu (viz obrázek vlevo).
Konec levné ekonomiky - nebuďme jen montovnou, skladištěm a přepravištěm
Pro růst ekonomiky a zaměstnanosti je stále méně významné, co vyrábíme, naopak důležitější je, co prodáváme našim zákazníkům.
Je třeba, aby se česká ekonomika posunula od „montovny“ a „meziskladu“ k ekonomice s vyšší přidanou hodnotou, která vyrábí finální produkty či „chytrá“ zařízení a spolu s nimi nabízí konečnému zákazníkovi i vhodný balík služeb a různých aplikací. Další ambicí na cestě vzhůru po tzv. globálním hodnotovém řetězci je znalostní ekonomika postavená na inovacích. Firmy, které této vizi odpovídají, v Česku existují, ale je jich žalostně málo.
ČR není a nikdy nebyla členem EU s nejnižšími mzdovými náklady, i když zatím je průměrná česká mzda na úrovni třetiny té německé. Konkurovat ale pouze cenou bude stále složitější a po opětovném uvolnění kurzu koruny (cca ve 2. pololetí 2017) by šlo o ohrožující strategii.
Proto by zájmem státu a v prvé řadě firem mělo být zajištění dostatečně kvalifikované pracovní síly s potřebnými znalostmi a dovednostmi, která umožní domácím firmám začít znovu výrazněji zvyšovat produktivitu práce a postupně přecházet na náročnější výrobu s vyšší přidanou hodnotu. Vyšší mzdy pak přijdou automaticky s kvalifikovanou pracovní silou pracující pro úspěšné firmy, kterým se bude dařit stoupat po hodnotovém žebříčku nahoru ke stále sofistikovanější výrobě.
Aby se zmírnil nesoulad mezi vyžadovanou odborností a kvalifikací zaměstnanců a uchazečů o práci, firmy by společně se státem měly spolupracovat na přípravě budoucích zaměstnanců už v průběhu jejich vzdělání.
Expandující montovna: máme více vzdělaných lidí, než ekonomika snese, přitom dělníci chybí
Paradoxem českého trhu práce je fakt, že v ČR chybí kvalifikovaní dělnici a přitom 16 % zaměstnanců je podle OECD překvalifikovaných. Podle průzkumu OECD z roku 2013 mají s překvalifikovaností větší problém než ČR jen 3 státy: Irsko, Španělsko a Rakousko. Co z toho plyne? Česká ekonomika ještě nedosáhla takového stupně vývoje, aby nabídla kvalifikovaným odborníkům odpovídající pracovní uplatnění. Místo toho shání další dělníky do montoven a skladišť.
Zvýšení minimální mzdy - opět špatně
Ačkoliv minimální mzda v ČR vyjádřená v procentech průměrné mzdy byla bez výjimek mnoho let mezi zeměmi V4 nejnižší, současné návrhy na její skokové zvýšení na 11 000 Kč hrubého měsíčně (ze současných 9 900 Kč) vyvolávají obavy z jejího dopadu do nákladů firem a „zespodu tlačené“ mzdové nákazy do vyšších mzdových tarifů. Skokové zvyšování minimální mzdy by mohlo z důvodu prudkého růstu nákladů na nekvalifikovanou či velmi málo kvalifikovanou práci připravit dotyčné pracovníky o zaměstnání a poslat je na úřady práce. Přestože se plošného zvyšování nezaměstnanosti z důvodu růstu minimální mzdy není třeba obávat, určitou vybranou skupinu populace by to však postihnout mohlo. Koncepční otázkou pak je, zda-li institut státem garantované minimální mzdy v ČR zachovat, když např. v Rakousku, Dánsku či Finsku ho nepoužívají. S rozvojem technologií a umělé inteligence bude ubývat nekvalifikované práce a bude stále těžší na trhu práce udržet nekvalifikované pracovníky.
Do vyvážených výrobků málo přidáváme sami ze sebe
Pokud chceme konkurenceschopnou ČR, musíme se zaměřit na zvýšení domácí přidané hodnoty (tj. z domácích zdrojů – z domácích výrobních faktorů). A ta je 4. nejnižší v EU a zároveň jedna z nejnižších mezi zeměmi OECD. Polsko je už daleko blíž evropskému průměru. Alarmující zprávou je, že nejnižšího podílu domácí přidané hodnoty dosahujeme v odvětvích, které táhnou českou ekonomiku a tvoří pilíře českého exportu. Jedná se o výrobu dopravních prostředků a IT s elektronikou. Tyto sektory se dohromady na českém vývozu podílí téměř polovinou (43 % českého exportu za rok 2015 dle národní metodiky), přičemž podíl domácích zdrojů na jejich hrubém vývozu nedosahuje ani poloviny. Dovozní náročnost žádného průmyslového odvětví v ČR se během poslední dekády výrazně nesnížila, naopak u IT a elektroniky, elektrických strojů a kovodělného průmyslu vzrostla.
Zjednodušeně řečeno, česká ekonomika ještě v mnoha oborech nepřekonala stín „montovny“ a stále ve velké míře vyváží nedokončené produkty, které velmi často přes Německo směřují už jako dokončená produkce na náročné trhy včetně USA. Naší velkou slabinou je také výrazně podprůměrné zastoupení služeb ve vývozu (48 % vs. 54 % průměr OECD) – 2. nejnižší ze zemí V4! Kromě toho více než polovinu těchto služeb dovážíme. Část tohoto dovozu se týká technologicky vyspělých služeb, které jsou ve velkém využívány v již zmíněném sektoru IT a elektroniky a ve výrobě automobilových komponent. Zde má ČR asi největší handicap. Potřebujeme zvýšit podíl služeb v našem vývozu, přesunout se od polotovarů k hotovým výrobkům a začít je nabízet přímo koncovým zákazníkům. Čím větší část výrobního řetězce obsadíme, tím větší díl si z celkové přidané hodnoty vyrobené v ČR ukrojíme sami pro sebe.
Polsko nám může být v tvorbě domácí přidané hodnoty příkladem
Inspiraci nemusíme hledat daleko. Například Polsko nás v mnoha aspektech už překonalo. Přestože má výhodu velkého domácího trhu a je díky tomu méně závislé na zahraniční poptávce, vyváží na zahraniční trhy zboží s vyšší domácí přidanou hodnotou. Navíc více než 1/4 polského vývozu tvoří dokončené (finální) výrobky (29 % v roce 2011). V případě vývozu služeb je Polsko ještě úspěšnější: téměř 3/4 vyvážených služeb pochází z polských zdrojů a pouze cca 1/3 je původem ze zahraničí (tj. re-export služeb). Nevyšší podíl služeb ve vývozu má ze zemí V4 Polsko – pohybuje se blízko průměru zemí OECD (54 %). Znamená to, že se Polsku lépe než ČR daří posouvat v hodnotovém řetězci nahoru směrem k vyšší přidané hodnotě a náročnější výrobě k tzv. vertikální strategii.
Co dělat, aby se Česko ekonomicky vzpamatovalo? Vždy a všude s heslem „3Z“
| Heslo „3Z“: zjednodušit, zefektivnit a zpružnit |
Seznam úkolů pro vládu a nejen pro ni:
- Snížit náklady insolvenčního řízení tak, aby nebrzdily přirozený proces vzniku a zániku firem na trhu.
- Podpořit mobilitu pracovní síly nejen sociálními příspěvky na dojíždění, ale i rozvojem dopravní obslužnosti a rozvojem nájemního bydlení.
- Snížit zdanění práce.
- Zvýšit kvalitu školství, podpořit spolupráci školství a praxe.
- Podpořit zájem firem o zvýšení kvalifikace jejich zaměstnanců.
- Podpořit tvorbu pracovních míst s vyššími kvalifikačními nároky, kde by se mohli uplatnit zaměstnanci s vyšší odbornou kvalifikací.
- Investovat do rozvoje manažerských dovedností a podporovat firmy v takovém úsilí.
- Podpořit inovační kapacitu ekonomiky zjednodušením, zpřehledněním a lepším zacílením podpory výzkumu a vývoje.
- Aktivně usilovat o zahraniční investice, které budou mít vysoký inovační potenciál a nízkou dovozní náročnost. Přilákat do ČR globálně úspěšné zahraniční firmy s vysokým inovačním potenciálem.
- Usnadnit vznik a fungování tzv. start-upů a malých a středních firem, které prokazatelně přispívají k zavádění novinek, zlepšení, inovací, čímž přispívají k růstu produktivity práce, zaměstnanosti a výkonnosti ekonomiky, například vytvořením jednoho správního místa, maximálním zjednodušením registrace nového subjektu apod.
- Podpořit financování rozvoje začínajících firem tzv. start-upů a zjednodušit předkládání a správu žádostí o podporu.
- Sjednotit a zjednodušit systém podpor malých a středních podniků, inovací, výzkumu a vývoje.
všechny články | |
Dále v rubrice
Jaké jsou plány XTB pro rok 2024?
Společnost XTB, globální fintech poskytovatel online investiční platformy a mobilní aplikace, představila svoje plány pro rok 2024. Zároveň oznámila nový milník – její služby nyní využívá jeden milion zákazníků po celém světě. Tento úspěch přišel něco málo přes tři roky poté...
|
Co je to flipování nemovitostí a vyplatí se vůbec někdy?
Flipování nemovitostí, proces nákupu a rychlého prodeje nemovitostí za účelem zisku, se v posledních letech stalo populární investiční strategií. Na českém trhu lze v roce 2024 očekávat pokračující zvyšování poptávky po bytech, zejména...
|
Co nabízí dluhopisový trh v roce 2024?
Po náročných letech 2022 a 2023 by mohly klesající úrokové sazby zatraktivnit dluhopisy oproti hotovosti. U dluhopisů s investičním stupněm proběhlo mnoho příznivě oceněných nových emisí napříč sektory. Zdá se, že rok 2024 nabídne investorům dobrý vstup do této třídy aktiv...
|
Co stojí za rekordním růstem ceny zlata?
Mimořádně silná poptávka po zlatě čínské centrální banky i soukromého sektoru v posledních dvou letech zvyšuje cenu zlata. Ta trhá rekordy a dávno překročila magickou hranici dvou tisíc dolarů za unci. Podle odborníků je to teprve začátek...
|
všechny články v rubrice
|