Strach ze ztráty zaměstnání má v Česku téměř polovina obyvatel. V případě nouze pomůže rezerva ve výši tříměsíčního platu
| 18.7.2016 | Monika Šimůnková, zpráva KRUK | |
 Obavy o finanční situaci má v poslední době stále více lidí. Podle průzkumu společnosti KRUK Česká a Slovenská republika, která se zaměřuje na správu pohledávek finančních ústavů a korporátních zákazníků, je to necelá polovina respondentů. Tento pocit zažívaly více ženy, než dotazovaní muži. Výše obav kopíruje míru nezaměstnanosti a podíl lidí s dluhem v rámci regionů.
Více než 46 % respondentů průzkumu společnosti KRUK Česká a Slovenská republika zažilo v posledních několika měsících obavy o svou finanční situaci. Tyto obavy pociťovaly více ženy, a to v polovině případů, než dotazovaní muži, mezi kterými mělo obavy o sedm procent méně.
Obavy o finanční situaci jsou nejčastěji spojovány se situací, kdy mají lidé vyšší výdaje než příjmy (54 % dotázaných), následně ovšem respondenti uvádějí riziko ztráty zaměstnání (33 %). Riziko nedostatku financí, spojené se ztrátou zaměstnání, přitom vnímají ženy i muži podobně.
„Kromě ztráty práce může mít nejistá finanční situace také řadu dalších objektivních příčin. Více než 14 % respondentů našeho průzkumu vnímá jako zásadní riziko zhoršení zdravotního stavu a 13 % se obává snížení mzdy,“ upřesňuje Markéta Fixová, tisková mluvčí společnosti KRUK.
Úroveň obav ze ztráty zaměstnání kopíruje míru nezaměstnanosti i podíl lidí s dluhem v rámci regionů České republiky. Například v ústeckém regionu mají lidé nejen největší obavy ze zhoršení své finanční situace spojené se ztrátou zaměstnaní, ale také je zde nejvyšší míra nezaměstnanosti v ČR a současně zde žije nejvíce lidí s dluhem, tedy bezmála 11,9 % ze všech dlužníků. Na druhou stranu Královéhradecký kraj má nejen velmi nízkou nezaměstnanost, ale také zde žije málo zadlužených lidí, konkrétně 3,6 %.
Příspěvky v nezaměstnanosti na dluhy nestačí
Podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí ČR zůstává samostatně žijícímu příjemci příspěvku v nezaměstnanosti po zaplacení nájmu disponibilní příjem zhruba 3 400 korun. Průměrnou půjčku ve výši 27 000 Kč, dle interních statistik společnosti KRUK za rok 2015, by nezaměstnaný dlužník, při využití celého svého disponibilního příjmu, splácel celých 8 měsíců.
Přehled spoření najdete zde
Disponibilní příjem samostatně žijícího člověka, pracujícího za minimální mzdu 9 900 korun, je přibližně 7 000 korun. Průměrnou výši dluhu by tedy, při plném využití disponibilního příjmu, splatil za 4 měsíce.
Při ztrátě zaměstnání pomůže finanční rezerva
Základním způsobem prevence před neschopností splácet závazky v případě nečekaných situací je průběžná tvorba finanční rezervy ve výši alespoň tříměsíčního platu. Pokud jsou rezervy vyčerpány a příjmy dlužníka nestačí na měsíční splátky, lze dojednat s věřitelem snížení měsíčních splátek úvěru, konsolidovat více dluhů do jediné půjčky s přijatelnými splátkami a nakonec prodat majetek.
„Možnost ztráty zaměstnání či jiného druhu hlavního příjmu je pro osoby s půjčkou obrovským rizikem, proti kterému se lze chránit pouze průběžným spořením. V případě, kdy dojde k výpadku příjmů a zadlužená osoba ví, že v dalších měsících nebude schopna hradit plnou výši splátek, je třeba kontaktovat věřitele a najít řešení schůdné pro obě strany,“ vysvětluje Fixová.
všechny články | |
Dále v rubrice
všechny články v rubrice
|