Situace na trhu spoření na důchod. Jaké jsou alternativy státního systému?
Současná vláda oznámila
zrušení
důchodového spoření, tj. II. pilíře,
ve kterém bylo k 30. červnu 2014 evidováno 82 881
účastníků. II. pilíř by měl skončit
začátkem roku 2016. Zatím ale nejsou
jasné
podmínky, za kterých k tomu dojde. Z
rušeného druhého
důchodového pilíře
by střadatelé měli dostat zpět aspoň takovou
částku,
jakou do něj vložili.
Od ledna 2013 platí v Čechách
důchodová reforma,
která nabízí občanům spořit si na
důchod
prostřednictvím důchodového spoření
(tzv. II.
pilíř důchodové reformy), doplňkového
penzijního spoření (tzv. III.
pilíř
důchodové reformy) a prostřednictvím
penzijního
připojištění (tzv. transformovaných
fondů).
Na důchodovou reformu byly nejednoznačné názory
již od
jejího spuštění. To se také
odrazilo na
malém zájmu občanů o nové produkty
spoření,
které reforma přinesla.
Výsledky
penzijních společností a
základní informace o nich
získáte zde
Osud důchodového spoření, tj. II.
pilíře, je, zdá se, zpečetěn
O ukončení důchodového spoření je
zřejmě již definitivně rozhodnuto a
zbývá jen vyřešit, co přesně se stane
s naspořenými prostředky zhruba 80 tisíců
účastníků, které se nyní
zhodnocují
v penzijních společnostech. V rámci
svého 3%
opt-outu, účastníci dosud vyvedli ze
státního rozpočtu na své
důchodové
spoření cca 390 milionů korun, k tomu si sami přidali
dalších 260 milionů korun.
Aktuální
vládní návrh
počítá s
výplatou všech těchto peněz
buď přímo
účastníkům, nebo s převodem na jejich
účty ve III.
pilíři (doplňkové penzijní
spoření nebo penzijní
připojištění).
Stát by měl zajistit, aby občané
účastnící se důchodového
spoření
dostali zpět při jeho zrušení alespoň takovou
částku, kterou do II. pilíře vložili. Pokud by
vyplácená suma měla
být kvůli slabým výnosům
nižší než
vklad, měl by lidem rozdíl dorovnat stát.
Podle názoru odborné důchodové komise
by měl stát počítat i s případnou
úplnou náhradou
výdajů za zavedení a
zrušení systému
pro penzijní společnosti. Proti tomu se postavil
premiér
Sobotka, který prohlásil, že stát
zrušení II. pilíře
penzijním
společnostem kompenzovat nehodlá.
Jan Macek, analytik společnosti Swiss Life Select, k
ukončení
III. pilíře říká: „Sobotkova
vláda se
blíží naplnění
svého předvolebního slibu. Je škoda,
že
obětí politického boje se musel stát
zrovna
projekt, který byl z odborného pohledu celkem
dobře
vymyšlen a posunul by řešení
problému
důchodového pojištění alespoň o kousek
správným směrem. Upřímně řečeno, pro
současnou
koalici to byl snadný cíl. O co lépe
byl II.
pilíř po odborné stránce připraven,
dvakrát o to více špatně byl
propagován,
vysvětlován a podporován.“
Dostane 80 tisíc střadatelů na penzi od
státu velkorysý bonus?
Nevyřešena je i otázka,
co s budoucí státní penzí
účastníků. Jan Macek se
obává, že pokud se
účastníkům důchodového
spoření nebude krátit
státní penze o dobu, po
kterou byli zapojeni do II. pilíře, dostane se jim od
státu velkorysého bonusu. Prakticky by dostali
část důchodu dvakrát (byť velmi malou).
Navíc by
to zcela jistě znamenalo příliv spekulativních
účastníků, kteří by tuto mezeru chtěli
na
poslední chvíli využít. Pokud by jim
měl
být, v souladu s původními pravidly,
budoucí
důchod krácen, představuje to na druhé straně
výzvu pro systémy úřadů
sociálního
zabezpečení, které budou muset klientovi za
dvacet,
třicet let vyplatit důchod upravený o tuto
krátkodobou
epizodu.
Plnohodnotné penzijní
zabezpečení musí kromě pomoci od státu
vždy
počítat s vlastní, na státu
nezávislou,
iniciativou. Je vcelku jedno, o jakou formu či jaký
finanční produkt jde. Důležité je
nespoléhat pouze
na stát. Jak je vidět, stát i přes
všechny snahy, tuto roli nezvládá naplňovat.
III. pilíř má také
problémy
Problémy se nevyhýbají ani
doplňkovému
penzijnímu připojištění (k 30.6.2014
zde bylo evidováno 158 045 účastníků).
Penzijní
společnosti shánějí peníze do
svých
účastnických fondů. Každý
účastnický
fond totiž musí podle zákona do dvou let od
založení obhospodařovat majetek ve
výši alespoň 50
mil. Kč. Pokud se to fondům nepodaří,
Česká
národní banka jim může odebrat licenci. Tomu
budou
chtít penzijní společnosti předejít a
zváží možnost slučování
svých fondů.
Z 33 účastnických fondů splňuje tuto
podmínku po
20 měsících jenom 11 z nich. Je tedy dost
pravděpodobné, že dojde
k redukci nabídky těchto fondů. Klienti se o
peníze ale
bát nemusí - ty se přesunou do jiného
fondu v
rámci stejné penzijní společnosti,
případně
můžou být převedeny do konkurenční
penzijní
společnosti.
Stát se snaží vymyslet různé způsoby,
jak
zatraktivnit spoření na důchod a přilákat do něj
více občanů. Jednou z těchto možností by mohlo
být
i zavedení penzijního spoření pro
nezletilé
děti. Děti by tak mohly každý měsíc od
státu
získat příspěvek až 230 korun k
uložené
tisícikoruně.
Žebříček
penzijních fondů najdete zde
Jak důchodový systém nyní
funguje?
Aktuální důchodové spoření
(II. pilíř), které má být
zrušeno, spočívá v tom, že občan
odvede 3 % ze svých odvodů na sociální
pojištění, přidá k nim 2 %
vlastního
příspěvku ze své hrubé mzdy a
celkových 5 %
hrubé mzdy spoří na soukromý
účet u
penzijní společnosti. Každá penzijní
společnost
nabízí investování do čtyř
důchodových fondů, které se od sebe
odlišují investiční
strategií.
Doplňkové penzijní spoření (III.
pilíř) je dobrovolné
spoření občanů podporované státem
formou
státních příspěvků. Je tvořeno
volitelnou
výší příspěvku zaměstnance,
případně
i zaměstnavatele. Prostředky jsou umísťovány do
účastnických fondů obhospodařovaných
penzijní společností.
Doplňkové penzijní spoření se
liší od penzijního
připojištění především
nutností výběru investiční strategie a
neexistuje tu výsluhová penze.
Nové smlouvy o penzijním
připojištění
(spoření se státním
příspěvkem) bylo
možné uzavírat pouze do 30. 11. 2012. K 1.1.2013
bylo
penzijní připojištění převedeno (při
zachování nastavených
podmínek) do tzv.
transformovaných fondů. Od ledna 2013 je možné
tedy uzavírat pouze smlouvy o
doplňkovém penzijním
spoření. Nové fondy už také
neručí za to, že případný prodělek
nesníží úspory
klienta, a nebudou ani vyplácet polovinu
naspořených peněz po 15
letech. Nabízejí však možné
vyšší zhodnocení.
Něco
ze statistik:
Česká správa sociálního
zabezpečení evidovala v pololetí
letošního roku celkem 2,86 milionu důchodců.
Těmto lidem
vyplácela starobní,
invalidní a
pozůstalostní důchody. Starobní důchod
pobíralo
2,35 seniorů. Na
jednoho starobního důchodce připadalo 2,1
poplatníka.
Průměrná výše starobního
důchodu k 30.
červnu 2014 činila 11 050 Kč. U mužů činil průměrný
starobní důchod letos v pololetí 12 237 Kč a u
žen 10 028
Kč.
Invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně
činil na
konci června 2014 v ČR průměrně 10 274 Kč, pro invaliditu
druhého stupně 6 678 Kč a prvního stupně 5 964
Kč.
Vdovský důchod vyplácený samostatně
činil průměrně
7 247 Kč, vdovecký důchod 6 284 Kč a sirotčí
důchod 5 685
Kč.
Podle statistik Asociace penzijních společností
za dvacet let svého
působení připsaly penzijní fondy svým
klientům zhodnocení v podobě 41
miliard korun, což je v průměru 4,17 procenta ročně.
Účastníci
zaplatili na příspěvcích 301 miliard korun,
vyplaceno jim bylo 195
miliard korun.
Stát účastníkům vyplatil na
příspěvcích 67 miliard korun,
dalších
65 miliard přidali zaměstnavatelé. Počet
účastníků penzijního
připojištění klesl v posledních dvou
letech na srpnových 4,848 miliónu.
Vrchol byl v roce 2012, kdy jich bylo 5,12 miliónu.
Do systému dobrovolného penzijního
připojištění je zapojeno přes 70
procent práceschopné populace. Občané
se mohou prostřednictvím
penzijních fondů připojistit za finančního
přispění státu od roku 1994. |
Doplňkové penzijní spoření
je bezpečnou cestou k milionové
penzi, někteří Češi si stále
nespoří
Transformovaný fond ČSOB Penzijní společnosti za
dobu svého fungování (20 let)
vykázal průměrné roční
zhodnocení 4,3 %. Doplňkové penzijní
spoření od roku 2013 nabízí klientům
více možností, jak mohou své
peníze investovat. Z významných
benefitů zůstává státní
příspěvek ve výši až 2 760 korun ročně
a možnost ušetřit na daních
dalších až 1 800 korun za rok. Přesto si
však více než milion mladých mezi 18
až 26 lety a více než dva miliony lidí
středního věku nespoří a o tyto
příspěvky přichází. Pokud by chtěl
30letý člověk začít svůj důchod
s milionem na účtu, tak mu stačí, aby si
měsíčně spořil přibližně tisíc korun.
„Vyšší
státní příspěvky a daňové
úlevy motivují účastníky k
tomu, aby si navyšovali svoje měsíční
úložky. Přesto si někteří klienti
stále platí jen 100 až 300 korun
měsíčně a od státu dle nových
podmínek nedostávají nic,“
upozorňuje Marcela Suchánková,
generální ředitelka ČSOB Penzijní
společnosti. Penzijní spoření je
výhodné i svojí flexibilitou. Klient
může přerušit spoření nebo snížit
svoje úložky bez jakýchkoliv sankcí
nebo náročných úkonů.
„Flexibilitu spoření ocení klienti
především v mimořádných
životních situacích. Například když je
žena na mateřské dovolené, během této
doby spoření přeruší, jakmile se
však vrátí do práce, může v
něm znovu pokračovat,“ dodává Marcela
Suchánková.
Graf ilustrující výhodnost doplňkového penzijního spoření. Pokud si 45letý klient založí doplňkové penzijní spoření a bude spořit celkem 20 let měsíčně 2 511 korun, tak se při vhodné volbě investiční strategie (3 % zhodnocení) a spolu s příspěvky od zaměstnavatele (500 Kč měsíčně) může dočkat částky přes milion korun (přesně 1 000 286 korun). Autor: ČSOB
Pokud by chtěl jít 50letý člověk do důchodu s
naspořeným milionem, pak by si měl měsíčně
odkládat 4 325 Kč. U 40letého člověka
stačí spořit 1 898 Kč a 30letého jen 1 045 Kč
měsíčně. 20letý člověk
začíná s částkou 663 Kč.
Uvedené částky jsou navíc bez
příspěvku zaměstnavatele. V případě, že bude
přispívat i zaměstnavatel, tak se konečná suma
zajímavě navýší.
Věk
klienta |
Věk
odchodu do důchodu |
Měsíční
příspěvek klienta* |
Kolik
let bude klient spořit |
Naspořená
částka |
20 |
69 |
663 Kč |
49 |
1 000 562 Kč |
30 |
68 |
1
045 Kč |
38 |
1
000 120 Kč |
40 |
67 |
1 898 Kč |
27 |
1 000 302 Kč |
50 |
65 |
4
325 Kč |
15 |
1
000 071 Kč |
*
Počítá se s investováním do
Vyváženého účastnického
fondu s průměrným zhodnocením 3%.
Zdroj: ČSOB
ČSOB Penzijní společnost má téměř 700
tisíc klientů, kteří jí svěřili
více než 35 miliard korun. V doplňkovém
penzijním spoření má
aktuálně ČSOB Penzijní společnost přes 20
tisíc klientů, kteří do něj vložili přes 273
milionů korun.
I životní pojištění zůstane
po navržených
legislativních úpravách
vhodným produktem pro
zajištění se na stáří
Česká asociace
pojišťoven (ČAP) prohlásila, že se ztotožňuje se
sněmovní úpravou
novely zákona č. 586/1992 Sb., o daních z
příjmů,
jež v životním pojištění i do budoucna
zajistí občanům možnost vytvářet
finanční rezervu
na stáří a současně čerpat daňové
výhody.
Od 1. ledna 2015 již nebude možné u životního
pojištění vložené finanční
prostředky vybírat formou mimořádného
výběru, což bude muset pojišťovna zajistit už ve
smlouvě s klientem, aby byla splněna nová
podmínka pro uplatnění daňového
zvýhodnění.
Podívejte
se na nabídku životního
pojištění zde
Cílem novely zákona je zamezení
zneužívání produktu
soukromého
životního pojištění jako alternativy
ke
mzdovému ohodnocení zaměstnance bez povinnosti
odvodu na
sociální a zdravotní
pojištění.
Mimořádné výběry byly
využívány
některými zaměstnavateli jako forma odměny k platu. Firmy
posílaly zaměstnancům místo
vyšší
mzdy příspěvky na životní
pojištění a
zaměstnanci je poté čerpali formou
mimořádného
výběru, čímž docházelo k
obcházení
daňové povinnosti, odvodů sociálního a
zdravotního pojištění a ke
snižování
základu zaměstnanců pro budoucí
výpočet důchodů.
Daňová výhoda bude tedy nově zachována
pouze těm,
kteří využívají životní
pojištění jako vytváření
dlouhodobé finanční rezervy na
stáří. Klient tak nebude moci provést
mimořádný výběr, tj. výběr
před dovršením 60 let věku a před
uplynutím minimální doby
trvání pojištění,
která je 60 měsíců.
Pokud si klienti převedou pojistnou
smlouvu na
nový režim tak, aby splňovala podmínku
daňové
uznatelnosti, zůstanou jim i nadále zachovány
daňové výhody. Díky tomu budou
mít i
nadále možnost odečítat ze základu
daně až 12 000
Kč ročně a přijímat daňově zvýhodněné
příspěvky od zaměstnavatele.
V případě ponechání
stávající
pojistné smlouvy beze změny nebudou moci klienti, jejichž
smlouva umožňuje předčasný výběr prostředků,
uplatnit
daňové zvýhodnění. Zaměstnavatel jim
na takovou
smlouvu sice může dále přispívat, ale
příspěvek se
bude chovat jako mzda s povinností odvodu
pojistného na
zdravotní a sociální
pojištění.
Zaměstnanec musí zaměstnavateli doložit potvrzení,
že jeho pojistná smlouva splňuje
i po 1. lednu 2015 podmínky pro uplatnění
daňového
zvýhodnění. Zároveň je povinen
svého
zaměstnavatele informovat o případném
porušení podmínek,
například při
předčasném vypovězení smlouvy. V
takovém
případně pak zaměstnanec musí dodanit
všechny
částky, které si uplatnil jako daňový
odpočet, a
to za 10 let nazpět, nově včetně příspěvků zaměstnavatele
poskytovaných od 1. ledna 2015.
Klienti by měli vyčkat na informace od pojišťovny a
řídit
se jejími pokyny. V případě, že si
chce klient ponechat možnost mimořádného
výběru a
zároveň čerpat daňové výhody, je pro
něho
nejlepším řešením ponechat
si
původní smlouvu ve
stávajícím režimu s
možností mimořádných výběrů
a
uzavřít si novou smlouvu, která bude splňovat
podmínky pro čerpání daňové
výhody a
na niž může přispívat jeho zaměstnavatel.
reklama
|
všechny články | |
Dále v rubrice
Kde spořit na penzi? Přehled nabídky bank, pojišťoven a dalších institucí
Jaký produkt si vybrat pro finanční zabezpečení na stáří? Banky, pojišťovny a investiční společnosti nabízejí širokou paletu produktů. Jedná se o Dlouhodobý investiční produkt (zkratka DIP), doplňkové penzijní spoření/penzijní připojištění...
|
Co je to flipování nemovitostí a vyplatí se vůbec někdy?
Flipování nemovitostí, proces nákupu a rychlého prodeje nemovitostí za účelem zisku, se v posledních letech stalo populární investiční strategií. Na českém trhu lze v roce 2024 očekávat pokračující zvyšování poptávky po bytech, zejména...
|
Žebříček doplňkového penzijního spoření v dubnu
Žebříček penzijních účastnických fondů v dubnu. Zhodnocení povinných konzervativních fondů klesá, některé fondy dosáhly zhodnocení až 40 %. První místo si udržela NN Penzijní společnosti, na druhém místě je nově Conseq penzijní společnost a na třetí míso klesla ČSOB Penzijní společnost.
|
V jakém věku si Češi nejčastěji sjednávají životní pojištění?
Malé děti jsou často nemocné, náctiletí se spíše zraní, se stoupajícím věkem rostou závažná onemocnění a riziko úmrtí. Fakta, která potvrzuje aktuální analýza České asociace pojišťoven. A podle které si životní pojištění sjednáváme v průměru...
|
všechny články v rubrice
|